Vyrobte si krmítko
Kdy: ve volném čase
Kde: doma, děti třeba s pomocí rodičů
Protože je stále zima, pojďme si s SVČ Domeček v Chomutově vyrobit jednoduché krmítko pro ptáčky. Pomůcky: krabice od mléka nebo džusu, provázek nebo drát, dřevěná tyčka průměr min. 0,5 cm nebo vhodný klacík, 4. pravítko, černá fixa, nůžky, zalamovací nůž, zahradnické nůžky, špejle s hrotem, štětec, tavná pistole, papír na šablonu a špendlík. Návod je na facebooku Domečku. Pokud krmítko vyrobíte, vyfoťte výsledek a pošlete v příloze na e–mail: kveta.dvorakova@ domecek-chomutov.cz.

Na zaniklý hrad Najštejn
Kdy: po celý rok
Kde: nad údolní nádrží Jirkov
Skromné pozůstatky hradu Najštejn jsou na vysokém skalním ostrohu nad údolní nádrží Jirkov. Hrad byl pravděpodobně založen v polovině 13. století Jindřichem z Alamsdorfu, majitelem nedalekého panství Březenec. Již ve 14. století byl hrad opuštěn. Jádro tvořila nevelká oválná plošina s menší budovou. Okolo plošiny je příkop a val. K zaniklému hradu se nejlépe dostaneme z autobusové zastávky Blatno – Květnov, odkud vede polní a pak lesní cesta. Ta ale není na mapě KČT zakreslena.

Někdejší Hrádek Hausberg
Kdy: celoročně přístupné
Kde: Zámecký vrch nad Bezručovým údolím
Nepatrné náznaky terénních valů na ostrožně vybíhají do Bezručova údolí nad Chomutovem u Hrádečné. Bergrutsch je zastaralý pomístní název polohy. Z polohy lze usuzovat, že se jednalo o opevnění spjaté s důležitou dálkovou komunikací vedoucí z Chomutova přes Blatno do Saska. Celková podoba lokality dává usuzovat o středověkém původu. S vazbou na dálkovou komunikaci to mohl být kontrolní bod na této cestě. Bohužel se nedochovaly žádné písemné zmínky. Do literatury lokalitu uvedl Jaroslav Pachner a navrhl ji označovat jako Hausberk II. Nebyly zde nalezeny žádné archeologické nálezy. Nejsou zde žádné pozůstatky staveb či jiných objektů. Podle terénních náznaků šlo nejspíše o nedostavěné jednodílné opevnění, které na východní straně vymezuje příkop, před nímž je vyhozen val, další mělký příkop odděluje vlastní ukončení ostrožny. Je zde také prohlubeň, vysekaná do rulové skály, dnes zpola zasypaná. Nejsnadnější přístup je z Chomutova po modré turistické značce.

Krušné hory pro běžkaře
Kdy: víkend 19. – 21. února, pokud to sněhové podmínky dovolí
Kde: okolí Mezihoří
Upravené trasy jsou připravené pro běžkaře u střediska Mezihoří na Chomutovsku. Tam jezdí pravidelně z Chomutova linka č. 560 (odjezd 8.13 a 12.13 hodin z železniční stanice). 

Vyhlídka na Hadí hoře
Kdy: celoročně přístupná
Kde: nedaleko Klínovce
Vyhlídka nedaleko Klínovce je pojmenovaná podle Hadí hory, na které se nachází. Z místa je pěkný pohled do krajiny. Z Hadí hory je nádherný výhled na lázeňské údolí a na hřebeny hor nad Jáchymovem v horní části města. Pokud by jste od Hadí hory šli vpravo necelých sto metrů, mezi stromy uvidíte klikatit se jáchymovskou sjezdovku z Klínovce. K Hadí hoře se váže i několik pověstí. Jedna z nich říká, že už od pradávna měla tato hora špatnou pověst.

Puklá skála u Flájské přehrady
Kdy: přístupná po celý rok
Kde: nedaleko Flájské přehrady
Zhruba kilometr od hráze Flájské přehrady leží nápadné skalisko načervenalé barvy - Puklá skála. Skalní výchozy jsou tvořeny červenavě zabarveným granitovým porfyrem a draselný živec v nich tvoří až několik centimetrů velké vrostlice. Skalnatý hřeben má tvar půlměsíce otevřeného k západu, je přibližně 50 m dlouhý a stupňovitě klesá směrem k jihu. Dosahuje výšky do 8 metrů. Poblíž horní části hřebene je ještě izolovaná skalní polověž, snadno přístupná z náhorní strany; z té údolní je vysoká okolo 5 m. Pod skalami se pak nachází malé kamenné moře. Nedaleko pod skálou vede po lesní cestě protínající úbočí červená značka z bývalých Flájí do Českého Jiřetína. Mineme-li ve směru od Flájí skálu a odbočíme-li první cestou vpravo vzhůru do kopce, přijdete k úpatí skály. Ze zadní strany se dá poměrně lehce a bezpečně na skálu vylézt.

Helenčiny vodopády u Svahové
Kdy: po celý rok
Kde: kousek od rozcestí u obce Svahová
Budete-li hledat na mapě Helenčiny vodopády, zaměřte se na oblast nad Jirkovem u Svahové. Krásný přírodní úkaz na potoku Lužec se nachází kousek od rozcestí u obce Svahová. Prochází tudy také cyklostezka. Asi 20 m před dřevěným mostkem stačí sejít na vyšlapanou pěšinku, která vás tam dovede. Vodopád má zhruba 4 metry a pod ním jsou ještě menší peřeje. Na jednom z umělých přívodů z Kachního rybníka je těsně pod silnicí ze Svahové do Malého Háje umělý, přibližně 3 metry vysoký vodopád. Nejhezčí jsou Helenčiny vodopády především na podzim, nebo i v létě, kdy nabízejí příjemné osvěžení.

Eduardova skála u Malého Háje
Kdy: přístupná je celoročně
Kde: u obce Malý Háj v Krušných horách
Eduardova skála (908 m) je vyhlídkový útvar ve tvaru sedící žáby na okraji lesa nad obcí Malý Háj v Krušných horách. Tvoří západní předvrchol Lesenské pláně. Již z dálky dobře viditelný skalní masiv leží přibližně 800 metrů na jihovýchod od malohájského kostela, východně od silnice Malý Háj - Lesná. Na vrcholku skalnaté homole se nachází žulový triangulační sloup. Z vrcholu je poměrně daleký rozhled, zejména na západ. Na jihovýchodě Medvědí skála, Lesenská pláň, Liščí vrch, na severu Hora Svaté Kateřiny, na západě jako na dlani osady Malý Háj a Rudolice v Horách, o něco dále Kamenný vrch, údolí Telčského potoka a vzdálenější vrcholy Krušných hor, na jihu osada Lesná.

Zřícenina hradu Perštejn
Kdy: po celý rok
Kde: nad obcí Perštejn
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Rozsáhlá zřícena hradu je ukrytá v zalesněném skalním ostrohu přibližně jeden kilometr nad obcí Perštejn na svazích Krušných hor. Hrad není odnikud vidět, z obce k němu vede modrá turistická značka. Pozůstatky hradu jsou roztroušeny na rozsáhlém území na vrcholu kopce. Hrad byl založen někdy ve druhé polovině 13. století. Podle německého názvu Borschenstein se soudí, že jeho zakladatelem mohl být Boreš z Rýzmburka, v úvahu připadají ale také páni ze Šumburku.

Stezka pro pěší a cyklisty v Klášterci
Kdy: přístupná celoročně
Kde: v Klášterci nad Ohří
V Klášterci nad Ohří je nedávno otevřená stezka pro pěší i cyklisty podél Kláštereckého potoka. Navazuje na vloni dokončený cyklopark v Královehradecké ulici. Zájemci se tak mohou projít podél potoka a objevovat krásy města a načerpat čerstvý vzduch. Trasa, která začíná u cykloparku, stoupá sídlištěm podél Kláštereckého potoka do Útočiště. Cyklopark vedle hlavního silničního tahu přes město byl otevřen v červnu loňského roku.

Zřícenina hradu Šumburk
Kdy: přístupná celoročně
Kde: nad řekou Ohře kousek za Kláštercem nad Ohří 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Zřícenina hradu Šumburk se tyčí nad řekou Ohří kousek za Kláštercem nad Ohří, směrem k Ostrovu. Díky vykácení náletových dřevin je nyní dobře viditelná ze silnice Chomutov - Karlovy Vary i z Klášterce nad Ohří. Nabízí vyhlídku na Krušné i Doupovské hory. Mohutný hrad pochází z první poloviny 15. století a jméno nese podle zakladatele Viléma ze Šumburka. Z areálu lázní Evženie vede cesta k němu podél řeky po červené turistické značce. Cesta asi po třech kilometrech dovede přes rekreační obec Kotvina k rozcestí Šumná, odkud už vede dvoukilometrové stoupání po žluté na zříceninu hradu.

Zřícenina tvrze Pětipsy
Kdy: celoročně, zámek je ale uzavřen a oplocen
Kde: na západním okraji obce Pětipsy 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Zřícenina tvrze, později přestavěné na zámek, nedaleko Nechranické přehrady je upomínkou na rod Pětipeských z Chýš a Egerberga. Chátrající stavba vodní tvrze dnes už nabízí jen obvodové zdi. Zámecký areál má nyní občanské sdružení Via Levamente, které se pokouší o jeho záchranu. Zámek je však uzavřen a oplocen s výstrahou, že se jedná o chráněnou památku a vstup je zakázán. Dvůr je však otevřen. Jeho stav je velmi špatný a patrné jsou dnes spíš pozůstatky původní tvrze. Pozůstatky tvrze leží na západním okraji obce Pětipsy na Chomutovsku. Najdete ho mezi centrem obce a železniční zastávkou Doupovské dráhy, která jezdí v sezóně vždy o víkendu z Kadaně.

Na procházku k přehradě Fláje
Kdy: celoročně
Kde: u Českého Jiřetína
Vodní nádrž na Flájském potoce v Krušných horách u Českého Jiřetína je pilířovou přehradou, navíc uvnitř dutou, takže je jedinou svého druhu v České republice. Výška hráze je 58,5 metru, dlouhá je téměř půl kilometru. Je zásobárnou pitné vody pro Podkrušnohoří. Rozkládá se na ploše více než 150 hektarů. Její hráz je přístupná veřejnosti pěšky, k vodní hladině je vstup zakázán. Vybudována byla v letech 1951 až 1963. K dopravě materiálu sloužila Moldavská horská dráha. Na dně přehrady skončila osada Fláje, jejíž dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele byl přemístěn do Českého Jiřetína.

Rozhledna Maják u Strupčic
Kdy: přístupná celoročně
Kde: nad obcí Strupčice
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Rozhledna nad obcí Strupčice na Chomutovsku nabízí zajímavý výhled na Krušné hory a Středohoří, ale také uhelné doly mezi nimi. Stojí totiž na hradě povrchového dolu. Vznikla v roce 2012 jako součást projektu Moře klidu. Celodřevěná konstrukce s celkovou výškou šest metrů a vyhlídkovou plošinou v opěti metrech, na níž vede 25 schodů, vznikla během několika dnů při kurzu Prázdninové školy Lipnice a filmař Martin Ryšavý během stavby natáčel svůj film Na vodě. Stala se první stavbou sdružení Moře klidu na břehu budoucího moře, které má proměnit uhelnou krajinu severní Čech v krajinu přímořskou. Z centra obce Strupčice (ulicí Holešickou) vede značená cesta, též pro cyklisty. Rozhledna bude napojena na nově vznikající cyklostezku Chomutov-Strupčice.

Rozhledna na svatém Vrchu
Kdy: Rozhledna je volně celoročně přístupná
Kde: na Svatém vrchu nebo také Strážišti nad Kadaní 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Kovová rozhledna na Svatém vrchu nebo také Strážišti nad Kadaní nabízí výhled na Doupovské hory a údolí řeky Ohře. Vyhlídková věž stojí na vrcholu od roku 2003. Kopcem vede stezka s naučnými cedulemi o zdejších přírodních zajímavostech. Přístup je od kadaňského Františkánského kláštera na vrchol po žluté turistické značce, kopec je protkán sítí stezek. Hlavní cesta vás od kláštera dovede k silnici u průmyslové zóny.

Lapidárium zaniklých obcí Vintířov
Kdy: po celý rok
Kde: na návrší nad Vintířovem u poutní kaple Panny Marie Pomocné 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Zapomenutou historii měst a obcí v Doupovských horách, vysídlených v druhé půli 20. století, připomíná v obci Vintířov, na okraji vojenského prostoru, lapidárium. Najdete ho na návrší nad Vintířovem u poutní kaple Panny Marie Pomocné. Lapidárium vzniká úsilím členů občanského sdružení Klub historických památek Radonicka u poutní kaple na Vintířovském vrchu. Ze zaniklých měst a obcí Doupovských hor, které byly vysídleny v 50. letech letech kvůli budování vojenského prostoru Hradiště, sváží kamenné artefakty. Prvním byl žulový pomník Dr. Hanse Kudlicha z roku 1933 od dnes již zaniklé Kudlichovi rozhledny na vrchu Složiště. Neznačená cesta vede od kostela svaté Markéty na vintířovské návsi severně okolo starého a nového zámku lesní cestou, cca 1,5 km.

Vyhlídka nad zámkem Jezeří
Kdy: celoročně přístupná
Kde: nad zámkem Jezeří
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Z vyhlídky je vidět nejen na samotný zámek, ale je z ní i úchvatný výhled na uhelné doly na jedné straně a České středohoří Na straně druhé.

Čertova kaple u zámku Jezeří
Kdy: přístupná je celoročně
Kde: pod zámkem Jezeří
Proč přijít: Po levé straně příjezdové komunikace k zámku Jezeří je zřícenina nedostavěné hraběcí kaple, známá pod lidovým názvem Čertova kaple. Toto místo je opředeno tajemstvím a i dnes tam pocítíte opravdu zvláštní atmosféru. Stavba nebyla nikdy dokončena, protože si to prý nepřály temné mocnosti. Poté, co se opakovaně zřítila klenba kaple, bylo od stavby upuštěno a dodnes před jejím vchodem stojí kamenné podstavce a vedle sloupy, které tam měly být vztyčeny – vše zanecháno tak, jak byla stavba opuštěna.

Tip na audioknihu: Aňa Geislerová je zpět jako Němcová, čte její dopisy
Kdo: Aňa Geislerová
Kde: Supraphon, 2021
Do časů spisovatelky Boženy Němcové (4. února 1820 – 21. ledna 1862), dámy zamilované i milované, živořící ale i bavící národ, nás zkraje roku vrátila zdařilá  kontroverzní čtyřdílná série České televize Božena. Na ni navázal Supraphon, na CD-MP3 vydal audioknihu Božena Němcová: Korespondence 1844–1862 (2 hodiny 25 minut). Načetli ji herečka Aňa Geislerová a Igor Orozovičem; ona nabízí dopisy Barbory, on k nim souvislosti. V jedné z prvních kapitol líží význam korespondence v literárním vývoji Němcové.

Tip na knihu: Stroje jako já
Kdo: Ian McEwan
Kde: vydavatelství Odeon, 2021
100 let po premiéře Čapkova R.U.R. vychází česky McEwanův očekávaný román o umělé inteligenci! Když jsou stroje k nerozeznání od lidí, vyvstávají nové otázky: je nevěra s robotem nevěra? Jsou lepší milosrdné lidské lži, nebo chladná strojová pravda? Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků. Důležitým tématem knihy je však také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát.

Tip na komiks: Dracula
Kdo: Bram Stoker a Georges Bess
Kde: Argo, 2021
Klasický román Dracula od Brama Stokera dráždí k nejrůznějším adaptacím už přes sto dvacet let. Vábení neodolal ani vynikající francouzský kreslíř Georges Bess, kterého český čtenář zná z komiksu Bílý láma, k němuž psal scénář Alejandro Jodorowsky. S tímto scenáristou Bess spolupracoval i na jiných dílech a k dalším si psal scénář sám. Dracula je přesně tím důvodem, proč se zdálo, že se na několik let odmlčel – a stačí se podívat na úžasně secesně členitou, ornamentální kresbu jeho adaptace, aby člověk pochopil, proč se tak stalo. Bessův Dracula, věrný v tématu a atmosféře doby, umně zeštíhlený k lepší plynulosti děje a k lepšímu využití vizuálních možností příběhu, ale hlavně opatřený kresbou, která bere dech, patří rozhodně k těm nejlepším výtvarným a komiksovým zachycením slavného upírského příběhu, jaká se vám kdy dostanou do ruky.

Tip na hru: Pán prstenů: Putování po Středozemi - Stínové cesty
Kdy: ve volném čase s přáteli nebo rodinou
Kdo: Grace Holdinghaus
„V dolech Morie i v Temném hvozdu sílí hrozba…“ Trpaslíci naslouchali a pokyvovali plnovousy, neboť věděli, že se do toho hvozdu budou muset brzy odvážit a že po horách je to nejriskantnější překážka, kterou musí zdolat, než se dostanou k drakově baště. Stínové cesty je rozšíření deskové hry Pán prstenů: Putování po Středozemi, které do hráčských dobrodružných výprav do Tolkienovy Středozemě přináší nové hrdiny, nepřátele, terén a předměty. Toto rozšíření také odemyká zcela novou kampaň se třinácti scénáři, ve kterých si hrdinové budou muset probojovat cestu skrze spletité stezky Temného hvozdu a v potemnělých podzemních sálech opuštěné Morie se postavit prastarému zlu.