Helenčiny vodopády u Svahové
Kdy: po celý rok
Kde: kousek od rozcestí u obce Svahová
Budete-li hledat na mapě Helenčiny vodopády, zaměřte se na oblast nad Jirkovem u Svahové. Krásný přírodní úkaz na potoku Lužec se nachází kousek od rozcestí u obce Svahová. Prochází tudy také cyklostezka. Asi 20 m před dřevěným mostkem stačí sejít na vyšlapanou pěšinku, která vás tam dovede. Vodopád má zhruba 4 metry a pod ním jsou ještě menší peřeje. Na jednom z umělých přívodů z Kachního rybníka je těsně pod silnicí ze Svahové do Malého Háje umělý, přibližně 3 metry vysoký vodopád. Nejhezčí jsou Helenčiny vodopády především na podzim, nebo i v létě, kdy nabízejí příjemné osvěžení.

Eduardova skála u Malého Háje
Kdy: přístupná je celoročně
Kde: u obce Malý Háj v Krušných horách
Eduardova skála (908 m) je vyhlídkový útvar ve tvaru sedící žáby na okraji lesa nad obcí Malý Háj v Krušných horách. Tvoří západní předvrchol Lesenské pláně. Již z dálky dobře viditelný skalní masiv leží přibližně 800 metrů na jihovýchod od malohájského kostela, východně od silnice Malý Háj - Lesná. Na vrcholku skalnaté homole se nachází žulový triangulační sloup. Z vrcholu je poměrně daleký rozhled, zejména na západ. Na jihovýchodě Medvědí skála, Lesenská pláň, Liščí vrch, na severu Hora Svaté Kateřiny, na západě jako na dlani osady Malý Háj a Rudolice v Horách, o něco dále Kamenný vrch, údolí Telčského potoka a vzdálenější vrcholy Krušných hor, na jihu osada Lesná.

Zřícenina hradu Perštejn
Kdy: po celý rok
Kde: nad obcí Perštejn
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Rozsáhlá zřícena hradu je ukrytá v zalesněném skalním ostrohu přibližně jeden kilometr nad obcí Perštejn na svazích Krušných hor. Hrad není odnikud vidět, z obce k němu vede modrá turistická značka. Pozůstatky hradu jsou roztroušeny na rozsáhlém území na vrcholu kopce. Hrad byl založen někdy ve druhé polovině 13. století. Podle německého názvu Borschenstein se soudí, že jeho zakladatelem mohl být Boreš z Rýzmburka, v úvahu připadají ale také páni ze Šumburku.

Stezka pro pěší a cyklisty v Klášterci
Kdy: přístupná celoročně
Kde: v Klášterci nad Ohří
V Klášterci nad Ohří je nedávno otevřená stezka pro pěší i cyklisty podél Kláštereckého potoka. Navazuje na vloni dokončený cyklopark v Královehradecké ulici. Zájemci se tak mohou projít podél potoka a objevovat krásy města a načerpat čerstvý vzduch. Trasa, která začíná u cykloparku, stoupá sídlištěm podél Kláštereckého potoka do Útočiště. Cyklopark vedle hlavního silničního tahu přes město byl otevřen v červnu loňského roku.

Zřícenina hradu Šumburk
Kdy: přístupná celoročně
Kde: nad řekou Ohře kousek za Kláštercem nad Ohří 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Zřícenina hradu Šumburk se tyčí nad řekou Ohří kousek za Kláštercem nad Ohří, směrem k Ostrovu. Díky vykácení náletových dřevin je nyní dobře viditelná ze silnice Chomutov - Karlovy Vary i z Klášterce nad Ohří. Nabízí vyhlídku na Krušné i Doupovské hory. Mohutný hrad pochází z první poloviny 15. století a jméno nese podle zakladatele Viléma ze Šumburka. Z areálu lázní Evženie vede cesta k němu podél řeky po červené turistické značce. Cesta asi po třech kilometrech dovede přes rekreační obec Kotvina k rozcestí Šumná, odkud už vede dvoukilometrové stoupání po žluté na zříceninu hradu.

Zřícenina tvrze Pětipsy
Kdy: celoročně, zámek je ale uzavřen a oplocen
Kde: na západním okraji obce Pětipsy 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Zřícenina tvrze, později přestavěné na zámek, nedaleko Nechranické přehrady je upomínkou na rod Pětipeských z Chýš a Egerberga. Chátrající stavba vodní tvrze dnes už nabízí jen obvodové zdi. Zámecký areál má nyní občanské sdružení Via Levamente, které se pokouší o jeho záchranu. Zámek je však uzavřen a oplocen s výstrahou, že se jedná o chráněnou památku a vstup je zakázán. Dvůr je však otevřen. Jeho stav je velmi špatný a patrné jsou dnes spíš pozůstatky původní tvrze. Pozůstatky tvrze leží na západním okraji obce Pětipsy na Chomutovsku. Najdete ho mezi centrem obce a železniční zastávkou Doupovské dráhy, která jezdí v sezóně vždy o víkendu z Kadaně.

Na procházku k přehradě Fláje
Kdy: celoročně
Kde: u Českého Jiřetína
Vodní nádrž na Flájském potoce v Krušných horách u Českého Jiřetína je pilířovou přehradou, navíc uvnitř dutou, takže je jedinou svého druhu v České republice. Výška hráze je 58,5 metru, dlouhá je téměř půl kilometru. Je zásobárnou pitné vody pro Podkrušnohoří. Rozkládá se na ploše více než 150 hektarů. Její hráz je přístupná veřejnosti pěšky, k vodní hladině je vstup zakázán. Vybudována byla v letech 1951 až 1963. K dopravě materiálu sloužila Moldavská horská dráha. Na dně přehrady skončila osada Fláje, jejíž dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele byl přemístěn do Českého Jiřetína.

Rozhledna Maják u Strupčic
Kdy: přístupná celoročně
Kde: nad obcí Strupčice
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Rozhledna nad obcí Strupčice na Chomutovsku nabízí zajímavý výhled na Krušné hory a Středohoří, ale také uhelné doly mezi nimi. Stojí totiž na hradě povrchového dolu. Vznikla v roce 2012 jako součást projektu Moře klidu. Celodřevěná konstrukce s celkovou výškou šest metrů a vyhlídkovou plošinou v opěti metrech, na níž vede 25 schodů, vznikla během několika dnů při kurzu Prázdninové školy Lipnice a filmař Martin Ryšavý během stavby natáčel svůj film Na vodě. Stala se první stavbou sdružení Moře klidu na břehu budoucího moře, které má proměnit uhelnou krajinu severní Čech v krajinu přímořskou. Z centra obce Strupčice (ulicí Holešickou) vede značená cesta, též pro cyklisty. Rozhledna bude napojena na nově vznikající cyklostezku Chomutov-Strupčice.

Rozhledna na svatém Vrchu
Kdy: Rozhledna je volně celoročně přístupná
Kde: na Svatém vrchu nebo také Strážišti nad Kadaní 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Kovová rozhledna na Svatém vrchu nebo také Strážišti nad Kadaní nabízí výhled na Doupovské hory a údolí řeky Ohře. Vyhlídková věž stojí na vrcholu od roku 2003. Kopcem vede stezka s naučnými cedulemi o zdejších přírodních zajímavostech. Přístup je od kadaňského Františkánského kláštera na vrchol po žluté turistické značce, kopec je protkán sítí stezek. Hlavní cesta vás od kláštera dovede k silnici u průmyslové zóny.

Bezručovo údolí
Kdy: celoroční přístup
Kde: nad Chomutovem
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Bezručovo údolí nad Chomutovem patří k nejdelším, nejhlubším a také nejmalebnějším údolím Krušných hor. Protéká jím řeka Chomutovka a celé okolí je vyhlášeno přírodním parkem. Údolí začíná ve výšce 380 metrů nad moře a táhne se až do 850 metrů. Třináct kilometrů dlouhým údolím v současnosti prochází několik turistických i cyklistických stezek včetně šestikilometrové stezky naučné, která je opatřena informačními panely seznamujícími návštěvníky se zdejší flórou i faunou. Ta začíná u louky nad rybníkem Hřebíkárna a sleduje pravý břeh Chomutovky až k místu, kde stával Třetí dolský mlýn. Parkem vede cyklostezka, kterou je možné využít nejen pro cyklistiku, ale pro in-line brusle. Modrá turistická značka dovede návštěvníky až k přehradě Kamenička.

Lapidárium zaniklých obcí Vintířov
Kdy: po celý rok
Kde: na návrší nad Vintířovem u poutní kaple Panny Marie Pomocné 
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Zapomenutou historii měst a obcí v Doupovských horách, vysídlených v druhé půli 20. století, připomíná v obci Vintířov, na okraji vojenského prostoru, lapidárium. Najdete ho na návrší nad Vintířovem u poutní kaple Panny Marie Pomocné. Lapidárium vzniká úsilím členů občanského sdružení Klub historických památek Radonicka u poutní kaple na Vintířovském vrchu. Ze zaniklých měst a obcí Doupovských hor, které byly vysídleny v 50. letech letech kvůli budování vojenského prostoru Hradiště, sváží kamenné artefakty. Prvním byl žulový pomník Dr. Hanse Kudlicha z roku 1933 od dnes již zaniklé Kudlichovi rozhledny na vrchu Složiště. Neznačená cesta vede od kostela svaté Markéty na vintířovské návsi severně okolo starého a nového zámku lesní cestou, cca 1,5 km.

Vyhlídka nad zámkem Jezeří
Kdy: celoročně přístupná
Kde: nad zámkem Jezeří
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Z vyhlídky je vidět nejen na samotný zámek, ale je z ní i úchvatný výhled na uhelné doly na jedné straně a České středohoří Na straně druhé.

Čertova kaple u zámku Jezeří
Kdy: přístupná je celoročně
Kde: pod zámkem Jezeří
Proč přijít: Po levé straně příjezdové komunikace k zámku Jezeří je zřícenina nedostavěné hraběcí kaple, známá pod lidovým názvem Čertova kaple. Toto místo je opředeno tajemstvím a i dnes tam pocítíte opravdu zvláštní atmosféru. Stavba nebyla nikdy dokončena, protože si to prý nepřály temné mocnosti. Poté, co se opakovaně zřítila klenba kaple, bylo od stavby upuštěno a dodnes před jejím vchodem stojí kamenné podstavce a vedle sloupy, které tam měly být vztyčeny – vše zanecháno tak, jak byla stavba opuštěna.

Vodní nádrž Janovská přehrada
Kdy: po celý rok
Kde: u osady Křížatky
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Vodní nádrž u osady Křížatky nad Litvínovem - Janovem v Krušných horách se též nazývá Mostecká nádrž, neboť zásobuje vodou města Most. Vznikla přehrazením Loupnice na začátku 20. století a jde o chráněnou technickou památku. Samotná přehrada není volně přístupná. Na hráz a břehy je z důvodu ochrany vody přístup zakázán, ale okolím vede turistická cesta. Jde o krátký výlet vhodný pro děti. Dobrý přístup je z osady Křížatky po modré a od rozcestí nad Křížatkami, kde je konečná autobusu z Litvínova, také po červené. Z osady Lounice (a z Litvínova) vede k přehradě červená značka.

Tip na společenskou hru: Balíkáři
Kdy: ve volním čase s rodinou nebo přáteli
Kdo: vydavatelství Albi
Balíkáři jsou původní českou rodinnou deskovou hrou pro 1 až 4 hráče, ve které se stanete doručovateli, plánovači i dispečery – zkrátka každým, kdo je potřeba k tomu, aby balíček dorazil od odesilatele až k adresátovi. Budete plánovat trasy, organizovat svozy a rozvozy a snažit se, aby vaše kurýrní společnost mazala jako dobře namazaný stroj. Váš úspěch bude záviset na dobrém plánování, ale i schopnosti improvizovat a dobře zužitkovat své zdroje! Hra Balíkáři obsahuje: 4 oboustranné popisovací desky měst, oboustrannou popisovací desku překladiště, 60 dřevěných žetonů zboží ve 4 barvách, 4 červené a 4 modré smazatelné popisovače, 4 mazací hadříky, 4 žetony hráčů s plastovými stojánky, žeton začínajícího hráče, 20 žetonů čísel popisných, neprůhledný sáček a pravidla.

Tip na hru: Obyčejné „člobrdo“
Kdy: ve volném čase s rodinou nebo přáteli
Kdo: Dino Toys
Snad nejstarší a zároveň nejznámější deskovou hrou u nás je Člověče nezlob se! Lidově zvaná „člobrdo“. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších stolních her na světě. Hra má svůj původ v prastaré indické hře Pačísí.  Pod českým názvem Člověče, nezlob se! se prodávala v knihkupectvích Čech a Moravy již v 19. stol. (r. 1882), a to jako „rozmarná hra pro veselé kruhy dam a pánů ” za 40 korun. Svůj skutečný boom zažívala na československém trhu až ve 30. a 40. letech 20. století. Společenská stolní hra se stala za první republiky velmi oblíbeným a populárním dárkem. Prodávala se ve třech velikostech. Nyní je hra vyráběna vícero společnostmi, například českou firmou Dino Toys.

Tip na knihu: Upečte si chleba z kvásku. Kniha je plná křupavých a voňavých receptů
Kdo: Alena Gajdušková
Kde: vydavatelství Dauphin, 2020
Spoléháte se s pečivem k snídani, ke svačinám i pro oslavy na supermarkety, nebo na menší obchůdky, ale někdy si tak trochu v pečení sami věříte? Je-li to u vás tak napůl, ale necháte si zde bez obav dobře poradit, máme pro vás zajímavou, křupavě voňavou inspirativní knížku. Vydalo ji nakladatelství Dauphin. Celý její název zní Pečeme chleba z kvásku a děláme domácí těsta. Užitečná publikace je výborem i volným pokračováním dvoudílných Domácností našich babiček. A vězte, že je z pera zkušené autorky Aleny Gajduškové, která tak vychází z historických kuchařských knih, dobových živnostenských receptářů, odborných publikací i archivů rodinných. Inspirovaly ji ručně psané recepty z konce 19. a 1. poloviny 20. století. Jenže tím to pro ni nekončí, naopak začíná. Dál totiž dočeských kuchyní nikdy nepustí nic jedlého a křupavého, aniž by to vše sama neodzkoušela, neuhnětla a ovšem i neupekla… Zeptáte-li se v Dauphinu, jak vidí budoucnost svých návodových kuchařských knih, i té perníkové a chlebové, asi zde zazní: „Tyto tituly se s největší pravděpodobností napříště neztratí v záplavě knih, zabývajících se vařením. Je to další titul známé autorky Aleny Gajduškové, čtenáři tu najdou řadu receptů dle báječných zkušeností našich předků.“