Společnost jim dělají rovněž „borderky“, tedy vyšlechtěné plemeno ovčáckého psa border kolie, jež vyhánějí zvířata na pastvu. „Jsou to ti nejspolehlivější zaměstnanci, marodí minimálně a nikdy se nestalo, že by zaspali a nemohli do práce,“ podotýká s úsměvem Jan Hála.

Soustřeďujete se zejména na chov ovcí, k čemu všemu se dají tato zvířata využít?
V obecné rovině je to pro produkci masa, mléka a vlny. V přímočaré ekonomice si ovšem ovce na sebe nevydělá. Vlna je dneska nereálná, produkuje se de facto jako odpad. Ekonomika mléka ani masa rovněž není zajímavá, i když dojírny a mlékárnu mám, takže věřím, že se situace do budoucna změní. Naší primární činností je tak speciální management chovu ovcí pro orgány ochrany přírody.

Co to znamená?
Jde o lokality, kde malý přežvýkavec, ovce nebo koza, člověka historicky provází už několik tisíc let a v jeho blízkosti se vyvinula celá řada živočišných i rostlinných druhů. Ty jsou na těchto přežvýkavcích závislé. V 90. letech došlo k tomu, že malý přežvýkavec z krajiny zmizel a druhy začaly ubývat, až se dostaly do seznamu ohrožených a kriticky ohrožených. Jestliže ještě jsou nějaké lokality, kde přežily, tak orgány ochrany přírody mají zájem podpořit jejich záchranu. Proto nás tam cíleně za nějaký peníz posílají. A když využíváte zemědělskou plochu a pasete na ní ovečky, tak je to dotačně zvýhodněné oproti tomu, kdyby se sekalo jenom sekačkou. Abychom se uživili, děláme to ve velkém rozsahu, stáda máme po celé republice. Navíc nabízíme přidanou hodnotou – nepotřebujeme ohrady.

Jedno ze stád, které pomáhá přírodě přímo na ranském vrchu

Vzácný přírodní biotop přežívá například na vrchu Raná u Loun. I tam můžete vidět stáda ovcí a koz. Archivní foto: Deník/Zdeněk Plachý

S tím vám pomáhají právě vaše „borderky“, tedy ovčáčtí psi plemena border kolie. K čemu je přesně využíváte?
Právě díky nim nepotřebujeme ohrady. Když si představíte jakoukoli chráněnou oblast, tak kdyby byla někde přepažená ploty nebo pletivy, tak z pohledu turistického i z hlediska volného pohybu zvířat v krajině to není úplně ideální. Pomocí psa dokážeme pastvu cíleně managerovat. Pejsky, kteří se pohybují kolem ovcí, lze rozlišit do dvou skupin. První jsou pastevečtí psi, určeni k ostraze stáda. Zjednodušeně lze říci, že vypadají jako ovce, chovají se jako ovce a nezřídka jsou hloupí jako ovce. Tento pes bývá permanentně začleněný do stáda a v případě napadení stádo brání. Ovčáčtí psi nám pomáhají s ovcemi manipulovat. Nebývají se stádem, ovce z něj mívají respekt a vnímají ho jako predátora. Majoritně jde o plemeno border kolie, která byla vyšlechtěná v Anglii, což je země s výraznou ovčáckou tradicí. Jsou to ti nejspolehlivější zaměstnanci, marodí minimálně a nikdy se nestalo, že by zaspali a nemohli do práce.

Zmínil jste vlnu a její nepotřebnost. Ovci z velké části tvoří ale právě vlna, proč už o ni není takový zájem?
Ještě před rokem 1989 měl leckdo za barákem pár oveček a vylepšoval si tím Vánoce. Už v té době se dala prodat vlna z jednoho berana třeba za 1200 korun, což byl šílený peníz. Ale v devadesátých letech, kdy se otevřely trhy a je možný volný import vlny primárně z Austrálie, nejsme už cenově konkurenceschopní. Odvíjí se to i od klimatických podmínek, a cenou ani kvalitou se jí nejsme schopni přiblížit. Vlna se tak likvidovala jako odpad. V dnešní době se už začala opět trochu vykupovat, myslím, že z ní dělají stavební izolace, ale v hodnotě 1,20 Kč za kilo. To nevydělá ani na profesionálního střihače, protože ten si řekne kolem 100 korun za ostříhání a já z jedné ovce utržím třeba 20 korun.

Kolik stád ovcí máte v terénu a kolik na ně potřebujete psů?
Stád mám venku asi jedenáct, počítám zhruba jeden a půl psa na stádo, protože občas dojde ke zranění nebo únavě psa. Se psy také soutěžíme, takže u nás se pohybuje zhruba dvacet až třicet psů.

Hospodář Jan Hála (vpravo) na kopci Milá setkal s českým premiérem Andrejem Babišem

Hospodář Jan Hála (vpravo) se na kopci Milá v červenci setkal s českým premiérem Andrejem Babišem.  Foto: Deník/Karel Pech

Jak psa pastevec na místě organizuje?
Při výběru vhodného jedince dochází vždy k selekci, dá se říci, že zhruba 40-50 % štěňat jsou vhodnými pro tuto práci. Pak je samozřejmě důležitý výcvik, který není složitý. Forma pokynu pro psa je lhostejná, fantazii se meze nekladnou. Signály mu můžete dávat, jaké chcete. Tradiční je pak ovčácká píšťalka, která vychází z anglické tradice. Sofistikovaně vycvičení psi, tedy hlavně pro soutěže, učíme 15 až 20 povelů, pro pracovního si vystačíme s pěti.

Jak píšťalku používáte?
Říká se jí trylkovací a má rozsah dvě oktávy, tedy celkem šestnáct tónů. Ve chvíli, kdy máte k dispozici 16 tónů, tak už jste schopni naškálovat nekonečnou možnou sadu povelů. S běžnou píšťalkou by to nešlo. Dělá se různá kombinace krátkých a dlouhých tónů. Pro pracovního psa ale pískám i na pusu, základních osm povelů jako lehnutí, jdeme dopředu nebo aby se pes vzdálil od stáda, vypískám i na pusu. A na kopci si lidé vystačí i se slovními povely.

Liší se nějak povely mezi psy?
Škálu tradičních povelů odvozených od anglických se snažíme dodržovat skoro všichni pastevci. Psi se totiž zapůjčují a i se s nimi obchoduje. Rovněž v rámci našeho provozu pes kolikrát vymění psovoda pětkrát, šestkrát za sezonu.

Co je vlastně pro vás z hlediska chovu ovcí nejnáročnější?
Nejnáročnější je administrativa a legislativa. Přes 40 % mého času zabere administrativa a 60 % zbytek práce okolo zvířat, což je velmi nepříjemný podíl. Místo abych jezdil po poli, sekal a věnoval se zvířatům, tak spoustu času věnuji tomu, že někde vyplňuji formuláře. Je to spojené i s tím, že jakýkoli chovatel je podnikatel, takže se ho týkají všechny instituce plus my navíc musíme splňovat legislativu co se týká ochránců přírody, veterinářů, hygieny a dalších. Minimálně každých 14 dnů máme nějakou kontrolu.

Sopky v srdci Evropy  Zdroj: YouTube.com/Geologycz

V čem by stát mohl vaši práci zjednodušit?
Zemědělci by byli první, kdo by jásal, kdyby se zrušily dotace. Jsou velmi svazující. Stát a Evropská unie tím řeší, aby cena potraviny nebyla tržní, protože to by bylo sociálně nepřípustné. Zrušení dotací znamená, hodně laicky řečeno, že od zítřka bude stát rohlík 40 korun. Tím, že stát dotuje zemědělskou činnost, tak snižuje náklady, aby potravina mohla být lacinější. Otázkou je, jestli je to úplně šťastný výstup. Za nás jako za zemědělce by bylo lepší, kdybychom mohli produkovat podle nějakých jednoduchých pravidel tržního hospodářství.