Na druhou stranu ale praxe svědčí o něčem jiném. Například na mosteckém okresním soudu jsou zahlceni řádově 12 až 13 tisíci věcmi, které se týkají exekucí na majetek a zatěžují soudce i úředníky. Tuto agendu by přitom, pokud by byl příslušný zákon, mohla převzít komora exekutorů.
Dědické záležitosti by mohli převzít notáři, kteří je stejně vykonávají, ale rozhodnutí musí vydat soudce.
Východisko
U soudů chybí k 1. květnu ještě 16 soudců. Tabulkové stavy úředníků jsou na soudech naplněny, ale přesto úředníci chybí.
„Pokud bude plný stav soudců, další zrychlení práce je možné, jen pokud bude dostatek vyšších soudních úředníků, případně i několik asistentů soudců a musí být posílen administrativní aparát, především počet zapisovatelek.
Soud nezdržuje rozhodování o soudních věcech, ale celkový administrativní proces s tím spojený, nemáme dostatek lidí,“ uvedla předsedkyně mosteckého okresního soudu Blanka Pospíšilová.
Dodala, že například na civilním úseku mosteckého soudu je na několik soudců jedna zapisovatelka.
Tento problém si uvědomuje i ministr. Chce se zaměřit na posilování počtu a kompetencí administrativního aparátu soudů, elektronizaci justice a další zefektivnění procesních předpisů.
Technika není vše
Soudci používají počítače a nahrávací zařízení. Ta zrychlují jednání, měli by proto zvládnout více práce.
Jenže zapisovatelka u jednání trestních senátů sedí v jednací síni při jednání, to se nahrává a druhý den ho musí přepsat.
„Jednání se sice zrychlí, ale výtah z jednání, které zapisovatelka přepisuje, je náročný na čas a zapisovatelky navíc nemáme,“ uvedla předsedkyně mosteckého soudu.
Východiskem je, aby soudci vykonávali jenom práci soudce. Dnes jsou v mnoha případech i úředníky. Proč musí vyznačovat do spisu nabytí právní moci nebo pátrat po pobytu účastníků řízení?
Vždyť to vše mohou zvládnout například vyšší soudní úředníci – pokud jich bude dost, kritizují soudci současnou legislativu.