Víkendovým bojům předcházelo třídenní soustředění v Ostravě, kde pět nejlepších českých plavkyň ročníku narození 1998 (Šilhanová plavala stejný podnik i loni) doladily poslední detaily správné sportovní  formy a v pátek byl odjezd směr Gliwice.

V novém bazénu, který loni 21.srpna (že by magické datum i pro Poláky?) otevírala olympijská medailistka z Atén Otýlia Jedrzejczaková ,  se Šilhanová představila poprvé hned úvodní půlden.  Na rozplavání si dala mimo soutěž 100 volný způsob a časem 1:01,46 byla pátá nejrychlejší. Do soutěže naskočila na trati 400 volný způsob, která rozhodně není její nejoblíbenější. Přesto zabojovala a za 4:47,20 brala bronzovou medaili.

„Krásně jsem vytuhla, nemám na čtyřstovku natrénováno, mám nějaké problémy s ramenem, takže se soustředím jen na kratší distance.  Jenže dnes to tým potřeboval, tak jsem do toho šla," hodnotila Šilhanová.

Její parádní představení mělo přijít odpoledne na motýlkářské stovce. Jenže do toho zasáhla „vyšší moc" v podobě lehké zdravotní indispozice a z boje o zlato se stal jen boj o přežití. Nakonec  Šilhanová přežila s bronzem v čase o půl vteřiny horším než je její osobní rekord, ale za daných podmínek bylo 1:08,48 a hlavně dramatický finiš se ziskem medaile o dohmat jako výhra.

„Všechno špatně, je mi blbě, napila jsem se, nejelo mi to. Ta medaile je vlastně trochu zázrak a odměna za bojovnost," potvrdila Šilhanová, že jako lídr českých tabulek myslela výš. „Má můj respekt. To jak zvládla tu situaci, je parádní. Sama chtěla víc, ale sport někdy nejde naplánovat, zítra na padesátku už určitě bude fit," hodnotil její představení oddílový trenér Jaroslav Jezbera.

Bohužel v tu chvíli Jezbera a ani sama Šilhanová nevěděli, co se stane. Přestože je Šilhanová letos nejrychlejší v Česku, trenér reprezentace Boris Neuwirth udělal tři minuty před startem nepochopitelnou změnu, místo Šilhanové, která figurovala v oficiální startovní listině, napsal za ČR Terezu Grusovou a Šilhanová nastoupila „jen" mimo soutěž.

Šilhanová se tuto skutečnost dozvěděla minutu před startem a její reakce? Nehnula brvou, zaplavala skvělý osobní rekord 27,61, dohmátla druhá za Slovenkou Mišendovou a Terezu Grusovou porazila o desetinu. „Jsem strašně zklamaná, čas mi sice nikdo nevezme, ale medaili nemám. Rozhodnutí trenéra nechápu, ale má na to právo," řekla po závodě evidentně rozhozená žákyně 13. základní škola Březenecká.

„Děkuji paní ředitelce Červené, že mě pouští, teď letíme na deset dnů do Španělska, bez pochopení ze strany školy by to nešlo," narazila Šilhanová na fakt, že 30.května odlétá výprava Slavie Chomutov v čele se Simonou Baumrtovou na přípravu za teplem do španělské Callely.