Tento příběh začal už v minulém století, dávno před listopadovým převratem. „Prapočátek všeho je někdy v letech osmdesát pět nebo šest,“ vzpomíná Miroslav Marek. „Tenkrát jsem dělal v Domě dětí a mládeže tady v Pelhřimově. Vedl jsem oddělení středoškolské mládeže. S tehdejším Klubem Dobrý den jsme jezdili na víkendové akce. Hráli přitom různé táborové hry a podobně. A na jeden víkend mě napadlo, že bychom se mohli zaměřit na rekordy.“

Odtud byl už pouhý krůček k rekordním aktivitám. Byť se tenkrát ještě jednalo třeba „jen“ o stavění rekordně vysokých komínů z mincí či házení sirkou do dálky. „Důležité bylo, že to tu partu chytlo. Potom to nabralo takový směr, že jsme v září roku 1990 vytvořili první světový rekord,“ pokračuje Marek.

Hned první světový rekord byl mimořádným sportovním výkonem. Navíc v disciplíně s kuriózním názvem. „Takzvaným kotrmelcovým ruským kolem jsme absolvovali dvanáctikilometrovou vzdálenost z Křemešníku (jeden z nejvyšších vrcholů Vysočiny - pozn. aut.) do Pelhřimova,“ směje se aktivní organizátor.

„Účastníci vytvořili zástup. První se předklonil, jednu ruku strčil mezi svýma nohama dozadu. Ten za ním se jí chytil, a udělal to samé. Takto se všichni propojili - a první udělal kotrmelec. Ostatní popojdou, další udělá kotrmelec, a tak dál, až se ten poslední spojí s tím prvním,“ vysvětlil Marek princip.

Rekordy na dálku jsou registrovány jen sporadicky

Na cestu k aktivním činnostem bylo vykročeno. Například k organizování festivalu Pelhřimov - město rekordů, který se poprvé konal v roce 1991. Rekordy na něm utvořené začali organizátoři evidovat, některé neobvyklé výrobky jim i zůstávali doma. „K velké radosti mé velmi tolerantní ženy Lenky,“ culí se Marek.

Zvyšující se počet exponátů přiměl Marka založit Muzeum rekordů. To spatřilo světlo světa třicátého června 1994. V současnosti je ale aktivit založených Agenturou Dobrý den nepoměrně více. „Provozujeme v Pelhřimově dvě expozice muzea, vedeme Českou databanku rekordů, pořádáme festival rekordů, registrujeme rekordy a jednou za tři roky vydáváme Českou knihu rekordů,“ vypočítává dobrá duše agentury.

Takřka veškeré rekordy ověřují pracovníci agentury, kterých je mimochodem jen šest, sami. „Nějaké výkony na dálku nebo zpětně registrujeme jen velmi sporadicky. My u těch rekordů chceme fyzicky být. Je to z toho důvodu, abychom si mohli za uznáním tohoto rekordu stát,“ popisuje Marek.

Jágr přidělává práci, zázračný driblér boduje i s bonbonky

Kromě netradičních jsou v evidencích agentury také rekordy z oficiálních dat či sportovních soutěží. „Například Jaromír Jágr nám přidělává práci pořád,“ pokračuje na veselou notu Marek. „Ale je toho samozřejmě víc. Letos v lednu padla třeba rekordní série v basketbalu, kdy ženy USK Praha vyhrály dvě stě sedmapadesát ligových utkání v řadě. Dále evidujeme různé fotbalové rekordy. Předávali jsme například diplom kanonýrům Marku Kinclovi, Davidu Lafatovi či Janu Kollerovi.“

O sportovních rekordech by se toho dalo napsat hodně. Včetně těch kuriózních. Na všechny jejich držitele vzpomíná Marek rád: „Bosý běžec po ledu a sněhu Josef Šálek, žonglér s čímkoliv kulatým Jan Skorkovský, vitální sedmdesátiletý kulturista Bob Divílek… Je jich opravdu hodně.“

Osobně si Miroslav Marek váží nejvíce zmíněného Jana Skorkovského. „To je člověk, který uběhl žonglujíc s míčem celý maraton, aniž by mu míč spadl. Ale driblovat uměl se vším. S tenisákem, golfovým míčkem, i tím malým bonbonkem zvaným antiperle,“ říká s obdivem v hlase.

S „jeho“ Pelhřimovem se váže i zajímavost, která Markovi stále vrtá myslí. „V roce 1960 u nás vyhrál mistrovství republiky starších žáků Jan Kodeš. Podle jeho slov to znamenalo zlom v kariéře. Když jsem pak později byl u něj doma, visel mu na zdi diplom z toho šampionátu. A vypadal, jako by jej dostal včera. Přitom mi tenista potvrdil, že jej má neustále vystavený. Čím to tenkrát psali, to by mě zajímalo,“ uzavírá své povídání Miroslav Marek.

Některé z ojedinělých sportovních výkonů v České databance rekordů

Nejdelší série vítězných utkání v nejvyšší basketbalové soutěži

257 ligových utkání v řadě, basketbalistky ZVVZ USK Praha

Hodinová štafeta shybů na hrazdě
Petr Gruber, Petr Klasna, Václav Kohout, Petr Pastýřík, Marek Voborník a Robert Voves dokázali v průběhu jedné hodiny štafetovým způsobem provést 2 025 shybů na jedné hrazdě

Série dřepů se zátěží
Petr Macek dokázal v rámci 32. festivalu Pelhřimov – město rekordů udělat v průběhu 32:02 minut 350 dřepů s činkou vážící 80,5 kg, což bylo o 2,3 kg více než tělesná hmotnost rekordmana

Nejrychleji uběhnutý půlmaraton na boso a do půl těla ve sněhu a mrazu
Josef Šálek bosý a svlečený do půl těla uběhl po cestách pokrytých sněhem a ledem půlmaraton (21,1 km) v čase 1.36:21 hod.

Fotbalový rozhodčí s největším počtem utkání
Jaromír Čejka odřídil k 8. 11. 2022 7 024 utkání

Nejvíce zaregistrovaných rekordů
Jan Skorkovský dosáhl v oboru driblování a ovládání míčů i jiných předmětů fotbalovým způsobem v letech 1982–2011 celkového počtu 1 361 vytrvalostních, rychlostních a dovednostních rekordů

Nejvíce kliků na jedné ruce
Bohumil Divílek (narozen 2. 7. 1945) dokázal udělat 55 kliků na pravé ruce v čase 37,82 vteřiny

Fotbalista, který vstřelil branku ve všech mistrovských soutěžích, evropských pohárech i reprezentaci
Marek Kincl je prvním českým fotbalistou, který dokázal dát gól ve všech oficiálních mistrovských soutěžích od nejnižší IV. třídy až po nejvyšší soutěž a český fotbalový pohár. Skóroval také v Lize mistrů, Poháru UEFA a v dresu reprezentace vsítil branku v mezistátním zápase s výběrem Hongkongu

Nejdéle učitelem tělocviku a biologie na jedné škole
Karel Havel nastoupil 1. září 1974 na místo učitele na gymnáziu v Pelhřimově. Od té doby zde nepřetržitě vyučuje oba své předměty. Do doby registrace rekordu učil 137 tříd (4 059 studentů), a to již 48 let na stále téže škole