„Když jsem začínal, tak sportovní lezení nebylo populární. Myslím si, že se to změnilo po olympijských hrách v Tokiu,“ zamyslel se Jan Štípek, který patři pod hlavičku Horolezeckého spolku Ústí nad Labem,

Honzo, prožil jste opravdu skvělý rok 2021. Jaký tedy byl?
Bylo prostě super! Měl jsem úspěchy na závodech, ale i na skalách. Stal jsem se mistrem ČR U 14 v bouldringu v obtížnosti a rychlosti. Vyhrál jsem také Český pohár v obtížnosti a boulderingu. Dále jsem mistrem Slovenské republiky v rychlosti a obtížnosti. Na skalách jsem tento rok přelezl 8a na on-sight a 8a na flash a 8a + na RP.

Jak jste se vůbec dostal ke sportovnímu lezení?
Od malička jsem měl rád sporty. Děda jezdil na kole, takže mě přivedl ke sportovní lásce. Pak jsem vlastně hledal jenom sport, který by mě zaujal. Jednou teta řekl, že ve Vaňově je lezecká stěna. Říkala, že tam párkrát byla a jestli to nechci zkusit. Tak jsem v šesti letech šel, hned mě to začalo bavit. Začal jsem tedy chodit na kroužek a začal závodit.

Jan Štípek, talentovaný sportovní lezec z Ústí nad Labem.Jan Štípek, talentovaný sportovní lezec z Ústí nad Labem.Zdroj: soukromý archivCo vás na tomto sportu tak chytlo?
Baví mě ta rozmanitost těch kroků. Jde o to, že jeden krok nemusí mít vždy jenom jedno řešení. Člověk poznal přírodu a cestoval po celé Evropě.

Kolik času věnujete tréninku?
V mých začátcích jsem lezl klidně i pětkrát týdně. Teď to je zhruba třikrát týdně. Zase do toho ale dělám protahovací cvičení. Posiluji, například fixace na jedné ruce. Běhám, jezdím na kole. Takže vlastně trénuji pětkrát týdně, v průměru tři hodiny za jeden trénink. Ve skalách pak trávím celé dny, někdy i noci.

Jste stále hodně mladý, můžete se zlepšovat. Kde máte rezervy?
Myslím, že se můžu zlepšovat v několika věcech. Nejvíce asi v technice nohou. Rád bych ještě získal na písku lepší morál.

Hádám, že vaším vzorem je Adam Ondra. Trefil jsem?
Adam Ondra je jedním z mých vzorů. Mám jich ale víc. Třeba na pískovcových skalách je to Jindra Hudeček. Bere mě na skály, do zahraničí, dává mi cenné rady.

Co vás čeká v letošním roce? Jaké máte cíle?
Čekají na mě nominační závody do reprezentace. Když to dobře dopadne, tak bych se měl dostat na mistrovství Evropy, světa a také na evropský pohár. Na skalách bych chtěl přelézt 8c RP a 8b na on-sight. V budoucnu bych se rád dostal na seniorské mistrovství světa a olympiádu.

Jakou pozici má sportovní lezení mezi ostatním sporty?
Když jsem začínal, tak sportovní lezení nebylo moc populární. Tím, že se dostal na poslední olympiádu, se to podle mě hodně zlepšilo.

Bavili jsme se o tom, jak často trénujete. Jak to skloubíte se školou a osobním životem?
Je velmi těžké skloubit školu a tréninky. Po škole jdu hned na trénink a domů dorazím kolem sedmé, osmé hodiny. Kvůli covidu byla distanční výuka, ta mi v tom taky moc nepomohla. Jsem studentem ZŠ Hluboká, chodím do osmé třídy. Jsem rád, že chodím zrovna do téhle školy, jelikož se mi učitelé i ředitel snaží co nejvíce pomoct.

Prozradíte čtenářům, zda máte vůbec čas na nějaké koníčky?
No, moc času na ně opravdu není. Když už ano, rád si zaplavu, jezdím na snowboardu a hraji hry.

Hádám, že sportovní lezení není zrovna sport, kterým by se každý mohl živit. Je to tak?
Sportovním lezením si v Česku vydělává jen malá hrstka sportovců. Odhadem tak pět lidí. Samozřejmě se dá v tomto oboru uživit trochu jinak. Můžete stavět zdi, vést kurzy nebo nějaké kroužky.