Středa 13. května 2003 byla středa jako každá jiná. Zdaleka však ne pro chomutovské basketbalisty a sportovní fanoušky. Za stavu 2:2 na zápasy se právě v tento den přesunula do Chomutova finálová série první ligy k rozhodujícímu klání.

Do Městské sportovní haly se na zápas proti Plzni vměstnalo neuvěřitelných 1 700 diváků, kteří mohli ještě dlouho po zápase slavit s hráči postup do Mattoni NBL.

Z lavičky tehdy vedl Chomutov nynější trenér BK Děčín a reprezentace ČR – Pavel Budínský. Mezi jeho nejzkušenější svěřence pak patřil bezesporu podkošový hráč Milan Doksanský.

Právě tito dva strůjci největšího úspěchu chomutovského basketbalu se nyní o pro ně nezapomenutelném utkání rozpovídali.

Můžete zavzpomínat na atmosféru rozhodujícího pátého utkání play off s Plzní?

PB:
Neskutečná, mimořádná, fantastická. 1 700 diváků na finálovém utkání druhé nejvyšší soutěže se jen tak nevidí. Ještě dnes mi běhá mráz po těle, když si vzpomenu na to, co se ten památný večer dělo před, v průběhu ale především po utkání v chomutovské hale.

MD: Velice rád. Na takové události se dobře vzpomíná. I dnes, když zavřu oči, vybavuji si tu neskutečně zaplněnou halu. Diváci seděli i na schodech, neúnavně všichni bez vyjímky fandili. Je nutné ale také zmínit i atmosféru v týmu, byli jsme šíleně nažhavení. V týmu byla skvělá parta, tým táhl za jeden provaz. Všichni jsme nastoupili v čelenkách, někteří si nechali i obarvit vlasy. Na straně druhé byla ale i nervozita. Osobně toto utkání považuji za jeden z vrcholů mé kariéry.

Je nějaká situace z toho utkání, která vám zůstává nesmazatelně v paměti?

PB:
Okamžiků spojených s tímto utkáním je víc, než dost a nelze na to zkrátka zapomenout. Třeba ten, kdy jsem chtěl Doxymu trochu pozvednout sebevědomí před utkáním tím, že jsem mu při společném obědě v den zápasu pustil jeho výborný výkon v televizním utkání proti Děčínu v sezóně 98/99. On pak večer exceloval a měl lví podíl na vítězství.

MD: Já se znovu vrátím k té divácké kulise. Před takovým publikem se nedalo prohrát. Potlesk nebral konce, všichni jsme se spolu s diváky radovali přímo na palubovce ještě minimálně hodinu po skončení utkání. A nikdo nehleděl na to, že jsme my hráči byli prakticky jen ve spodním prádle protože dresy i trenýrky jsme naházeli v euforii do hlediště.

Jak vidíte šance Chomutova v letošním play off, které začíná již o tomto víkendu?

PB:
Chomutov je podle mého názoru nejžhavější kandidát na celkové prvenství v letošní sezóně. Má dostatečně silný a zkušený kádr, který by měl zvládnout úlohu papírového favorita. I když je zřejmé, že ostatní týmy na které narazí v play off, mu budou chtít tuto cestu znepříjemnit. Tak to v každé soutěži bývá.

MD: Jsem chomutovský patriot ale i zcela reálně jsem toho názoru, že náš tým je nejvážnějším kandidátem na postup. Tým je prakticky v té samé situaci jako jsme byli my před těmi osmi lety. Do play-off jdou z prvního místa, všichni je vidí jako favority, šanci mají obrovskou ale zase na druhou stranu ono to bude o to těžší. Věřím ale, že se s tím kluci vyrovnají a do té Mattonky dotáhnou.