„Každá sezona, která končí prohrou, je smutná. Stříbrnou medaili ale považujeme za úspěch,“ říká kouč Jan Řápek. Možná je vám to jméno povědomé. Nemýlíte se. Jde o reportéra České televize. Fanoušky Beavers proto najdete i na Kavčích horách. „Kolegové se mě často ptají, jak jsme dopadli. Je to od nich milé.“

Být televizním reportérem je činnost sice prestižní, ovšem vyžaduje čas. Stejně tak ho potřebujete pro přípravu špičkového softbalového týmu. „Snažím se stíhat, co to jen jde. Sám nevím, jestli o něco v životě přicházím, nebo ne,“ přemítá brzy 28letý muž. Podporu cítí doma i v práci. „Bez ní by to nešlo. To naštěstí platí pro celé Beavers. Všichni jsme dobře naladěni, jelikož za námi stojí hodně výborných lidí.“

Samozřejmě se najdou zádrhele. „V květnu jsem si v práci bral volno na tři víkendy a nakonec se stejně nehrálo,“ nabízí Řápek návod, jak se snadno připravit o dovolenou. „Vzhledem k tomu, že pracuji v Praze, nemohu být na trénincích tak často, jak bych si přál. Jsem spíš kouč než trenér,“ vysvětluje. Podobná „štvanice“ jej omezuje, ale znamená pro něj i výhodu. „Na jednu stranu potřebujete vidět, co kluci předvádějí v přípravě. Zápas je ovšem úplně jiná věci. Pokud je nutné střídat, netrpím tréninkovým sentimentem.“

Začátek nové éry. V Chomutově vyrůstá moderní areál

Jan Řápek.Jan Řápek.Zdroj: Česká asociace softbalu

Pro Beavers znamenala stříbrná medaile více, než se zdálo. Ukázalo se, že klub stále dokáže vychovávat kvalitní softbalisty. „Poté, co skončila zlatá generace, prošel tým obměnou. Vlastně jsme se znovu postavili na vlastní nohy,“ líčí kouč. Úspěch byl o to větší, že jeho družina odehrála loňský ročník v kadaňském azylu. „V tom nebyl problém. Všichni se tam o nás skvěle starali. Kadaň jsme brali jako náš druhý domov, a taky jako naši výhodu. Nic si nenalhávejme, tamní hřiště není úplně špičkové,“ přiznává Řápek.

S 18tisícovým městečkem na levém břehu řeky Ohře se zatím neloučí. Nový stadion v Chomutově už sice stojí, ale 29. května, kdy bude zahájena extraliga, své brány ještě neotevře. „Čekáme až na hřišti vyroste tráva. Pokud se dostaneme do play-off, tak ho budeme hrát doma,“ slibuje kouč. Na moderní areál se mimořádně těší. „Je to velká věc, která náš klub i sport posune. Nabízí se šance pořádat skutečně významné turnaje,“ míní Řápek. Lituje jen jedné věci, slavnostního otevření se nedočká architekt projektu Ondřej Petřík. „Snad jeho památku uctíme dobrými výsledky.“

Tomáš Eisner buduje kádr pro novou sezonu.
Nejlepší střelkyně Vorlová pokračuje, prodloužily i Bartoňová s Krejzovou

Odhadovat nyní vítěze extraligy, by připomínalo věštění z křišťálové koule. Beavers půjdou do boje s osvědčenou sestavou. „Jsme malý lokální klub, hráče nenakupujeme. Vždy přijdu mladíci, trénují s námi a my vidíme, jak moc jsou nadějní,“ vypravuje kouč. Další nejasností bude forma hráčů – jako amatéři od prosince trénovali pouze individuálně. „Stejně jako ostatní připraveni budeme i nebudeme. O fyzickou stránku strach nemám, na psychické intenzivně pracujeme,“ prozradí Řápek.

Beavers přes koronavirové nesnáze ani na moment neuvažovali o tom, udělat z členů áčka profesionály. Pak by se stačilo jen testovat a mohli by trénovat. „Na asociaci se kluby domluvily, že zůstaneme amatéry. Nepřišlo by mi korektní předstírat, že jsme profesionálové. Podvádět by nás nebavilo,“ zdůrazňuje Řápek. Přes složitou přípravu se vytyčení nejvyšších cílů neobává. „Vývoj musí jít vždy nahoru. Jakékoli jiné místo než první, by pro nás znamenalo zklamání,“ dodává odhodlaně.

Jiří Uhlíř