Chomutov Pavel Bosák poslední letošní posila Levhartů Chomutov a „enfant terrible" českého basketbalu. V posledním zápase s NH Ostrava se stal nejlepším hráčem Levhartů Chomutov a současně s nastřílenými 25 body i nejlepším střelcem zápasu. Před dnešním důležitým zápasem v Ústí nad Labem jsme se zkušeným 30tiletým basketbalovým harcovníkem připravili rozhovor.

Ve své kariéře jste hrál nejvyšší českou a slovenskou soutěž a v zahraničí druhou nejvyšší italskou a francouzskou? Můžete je navzájem porovnat?
Druhá italská liga byla lepší než celá „Mattonka, ale slovenská i druhá francouzská liga byly horší. Já jsem ale rád, že jsem tady, cítím se tady dobře, vyzkoušel jsem si cizinu, ale rád jsem se vrátil do Čech.

Kdysi jste měl problémy v české nejvyšší soutěži, tiskem proběhly zprávy o rvačce v baru a nelichotivé výroky na adresu spoluhráčů v Prostějově.
To platí, nechci se v tom šťourat, ale tak to je. Jsem rád, že Chomutov mi dal šanci, protože vím jakou mám pověst. Hlavně po Čechách se mě plno týmů, trenérů a manažerů bojí angažovat. Je to každého věc, já se v tom hrabat nebudu. Jsem rád za trenéra Eisnera, pana Řápka a Pavla Staňka. Jsem tady rád a doufám, že jim to vrátím a uděláme s Chomutovem nějaké umístění.

I kvůli problémům v české nejvyšší soutěži jste ji pak opustil?
Neměl jsem na vybranou, vrátil jsem se do Plzně (v té době druhá česká nejvyšší soutěž pozn.red.) na měsíc a pak mi trenér Marko domluvil Prievidzu . Nic lepšího mě nemohlo potkat.

S týmem Prievidze jste získali třetí místo, což byl po dlouhé době pro klub úspěch.
Po 12 letech, bylo to perfektní, lidi, zážitky, diváci… Na Slovensko nedám dopustit. I druhý rok, to jsem hrál za Nitru, hráli jsme finále s Levicemi na pět vítězných, takže super. Škoda, že teď se tam dějí věci které se tam dějí. Že se to tam snad rozkrádá nebo co se tam děje. Nejsou tam peníze, takže už jsem ani nedostal adekvátní nabídku, aby se mi vyplatilo být od rodiny daleko.

V Chomutově jste zatím na zkoušku…
Domluvili jsme se, že zatím to zkusíme v klidu a k 1. listopadu by se to mělo rozseknou. Jsem tady zatím říjen a tři týdny předtím.

Měl byste zájem zůstat pak v týmu Levhartů?
Určitě, chci zůstat, jsou tady super lidi, mladí kluci, je to tady dobrý a mně se tady moc líbí. Jak říkám, jsem moc rád, že mi Chomutov šanci do „Mattonky" dal, protože chci hrát a ještě není čas na to, aby jsem šel hrát první ligu za Plzeň. Nechci, chci hrát ještě „Mattonku".

Jak se Vám líbí mužstvo Levhartů Chomutov?
Nebudeme si nic nalhávat, semifinále to asi nebude. Ale mluvil jsem s manažerem Řápkem, s trenérem a vím, jak oni to všechno vidí. Máme dobrý tým, ale musíme hlavně zápasy doma vyhrávat. Bude to těžký, teď to je něco jiného. Jak na USK tak v Prostějově jsem měl kolem sebe zkušené ligové borce. A teď najednou uteklo několik let a já teď musím ukazovat to, co mi ukazoval Marián Přibyl, Petr Treml a podobní hráči. Takže já bych teď měl tahat ty mladý. Uvědomuji si, že tohle je zatím nejtěžší role v mé kariéře.

Bude se to od Vás očekávat, ukazuje na to i Vaše vytížení v posledním zápase s Ostravou. Celý zápas na hřišti, 40 minut, to je pořádná porce, že?
To děkuju trenérovi (úsměv), to se mi snad ještě nikdy nepovedlo, abych hrál 40 minut.

Rodinu máte v Praze, do Chomutova dojíždíte?
To ne , jsem tady od pondělí do soboty, jsem zvyklý trénovat. Jsem zvyklý na kvantitu, to nejde abych třikrát týdně dojížděl. Chci to dělat na sto procent, potřebuji podávat výkony. „Mattonka"má stále dobrou úroveň, ať si říká každý co chce. Musím makat.

Dnes hraje Chomutov důležitý zápas v Ústí. Oba týmy jsou zatím bez vítězství.
Beru zápas jako zápas, ale je jasný, že to budeme brát vážně. Máme na vítězství, protože, nebudeme si nic nalhávat, je to jeden z těch slabších týmů. Není to žádný Prostějov nebo Děčín. Těším se a doufám, že urveme první vítězství. Je načase něco vyhrát.

Autor: Milan Kubík