"Nechci se stresovat tím, že se očekává nebo že musím přivézt medaili, takhle to určitě neberu," řekl stříbrný lyžař z klasické patnáctky v Turíně 2006 a bronzový o čtyři roky později z volné patnáctky ve Vancouveru, kde byl členem i třetí štafety.

Lukáš Bauer před odletem na olympiádu v Soči.Šestatřicetiletý Bauer loni absolvoval po dlouhé době skvělou přípravu bez zdravotních omezení. Hned na úvod zimy vyhrál klasickou desítku, ale pak se trápil a plánovaně odstoupil z jeho oblíbené Tour de Ski. Měsíc trénoval v Toblachu, kde o víkendu v generálce na olympiádu dojel na 15 km klasicky patnáctý.

Proto jeho představy o výsledcích v Soči neměly konkrétní obrysy. Jasné ale bylo, že chce být vysoko. "Pokud budu schopen bojovat s nejlepšíma, tak budu spokojen. Jestli to bude medaile, nebo kousek za medailí je věc druhá. Pak je určitá hranice, za kterou spokojen nebudu, ale to se asi nedá vyjádřit číslem, spíš pocitem."

Prvním a hlavním Bauerovým závodem by měla být klasická patnáctka 14. února. Na této distanci a tímto stylem získal v kariéře nejvíce úspěchů. Vedle olympijského stříbra dojel druhý i na mistrovství světa v Liberci 2009.

"Já vůbec netuším, která disciplína by měla být top," nechtěl se Bauer dostávat pod tlak, ale vzápětí dodal: "Patnáctkou začínám, a protože to je intervalový start, tak do ní jednoznačně vkládám trochu větší naděje. Hned za dva dny jsou ale štafety, v kterých máme po Vancouveru na co navazovat. Další starty jsou s otazníkem."

Podobně jako před hrami v Salt Lake City 2002 a před Vancouverem pojede Bauer na tratích, na nichž dosud nezávodil. Hlavu si kvůli tomu nedělal. "Nemám s tím problém. Deset dnů bude dostatečný čas na to, abych se s tratí seznámil. Jde hlavně o to, jak jsem na tom a jak se mi podaří doladit formu," řekl běžec.

Doufal, že v pohodě zvládne i přechod do nadmořské výšky okolo 1400 metrů, v níž se nachází běžecký areál v Krasné Poljaně. "Mělo by to probíhat bez problémů. Uvědomuju si, že každý místo je specifické, ale nebojím se toho," řekl.

Při balení mu doma na Božím Daru nosily děti mnoho věcí pro štěstí. Nakonec si ale nic nevzal. "Ohromovalo mě, kolik mám sebou bagáže, proto jsem to omezoval. Jen jsme se domluvili, že budeme ve spojení," řekl dvojnásobný otec. Balení měl trochu hektičtější, protože si olympijskou výbavu převzal až den před odletem. "Balil jsem doma, pak to přebaloval, tak snad mám všechno, co potřebuju."