Trenére, jak se seběhlo vaše angažmá v Chomutově?
„Zavolal mi Petr Drobný a nabídl mi pozici hlavního trenéra sedmnáctky a devatenáctky. Já už jsem nějakou dobu uvažoval o tom, že potřebuju změnu. Dohodli jsme se, protože mi to dávalo smysl i s ohledem na zázemí. Myslím, že projekt výchovy mládeže je v Chomutově velice dobře rozjetý, což se mi líbí.“

Zkuste popsat první dojmy tady v Chomutově?
„Jsem spokojený, i když mě úplně nepotěšil odchod trenérů žen. Nicméně spolupracujeme s kondičními trenéry a po domluvě s Petrem Drobným hledáme fyzioterapeuta, aby hráčky měly kompletní servis kolem sportu a regenerace.“

Hned prvním úkolem byl postup s dívčím týmem do 19 let do nejvyšší soutěže, což se povedlo. O jak velký krok se jedná s ohledem na výchovu mladých hráček, kterou jste zmínil?
„Určitě jde o obrovský krok. Postup představuje pro klub jeden z klíčových momentů, protože jde o nejkvalitnější soutěž ročníku. Pokud chceme hráčky posouvat, je potřeba konfrontace s nejlepšími v republice. Z tohoto důvodu pro nás byla extraliga do devatenácti let v podstatě nutnost.“

Jaromír Jágr v Chomutově. Ilustrační foto.
Jágr krouží kolem Chomutova. Chce arénu pro Rytíře Kladno

Tlak na postup byl tím pádem asi velký, zároveň toho družstvo pohromadě asi moc neodtrénovalo. Byl jste před začátkem nervózní?„Nervozitu jsem na turnaji cítil, ale po prvních zápasech ze mě spadla, protože i na konkurenci se nemožnost trénovat projevila. Navíc musím vyseknout poklonu mým předchůdcům. Holky byly výborně připravené a není to má zásluha. Za to bych jim rád poděkoval.“

Postupně jste zdolali Litoměřice, Ústí nad Labem, Jablonec nad Nisou a tým DBaK Plzeň. Zkuste s odstupem turnaj zhodnotit?
„V očích všech včetně samotných týmů jsme byli jasný favorit na postup, což nám z velké části ulehčilo práci. Hodně týmů zvolilo šetření sil na boj o druhé místo před snahou za každou cenu nás porazit. Do turnaje jsme vstoupili hodně dobře zásluhou výhry s Litoměřicemi. Pak už to šlo docela lehce, jelikož jsme většinu soupeřů porazili vysokým rozdílem až na poslední zápas, který byl pod dojmem postup z naší strany asi i lehce vypuštěný. Když to shrnu, turnaj proběhl hladce i s ohledem na to, že jsme docela šetřili základní pětku. Nebylo potřeba, aby holky z ní hrály vysoko přes dvacet minut.“

Co říkáte na fakt, že hned v první chomutovské sezóně budete asistentem trenéra v ženské nejvyšší soutěži?
„Pro mě je to určitě krok dopředu a moc se na to těším.“

Bude to pro vás hodně nové?
„Zatím jsem se vždycky pohyboval nejvýš u sedmnáctiletých nebo devatenáctiletých, což si myslím, že už jsou skoro ženy. Na druhou stranu novinkami pro mě budou tréninky a vlastně všechno kolem fungování ženského A-týmu. Bude to určitě něco jiného než v dorostu a těším se na to. A nové pro mě vlastně bude i trénování týmu,v němž už hráčky spoustu věcí umí, a já si je budu muset do určité míry zpracovat. Doteď jsem s týmy vždycky šel do vyšších kategorií někde od U13.“

Antonín Barák mladší
Táta tam byl, jsem hrdý, netají Barák. Hrát v Baku? Pořád jsem to nepochopil

Když teď propojím juniorky s kadetkami a ženy, znamená pro vás pozice asistenta u týmu ŽBL signál, že odchovankyně budou dostávat víc a víc prostoru?„Vnímám to opravdu jako jeden z hlavních signálů, že to tak opravdu bude a místní hráčky se budou zapojovat do nejvyšší ženské soutěže. Považuji za ideální, že u týmu žen bude jeden člověk, který mladé holky bude podrobně znát a bude možné se o nich bavit, jak s nimi postupovat dál.“

Kolik z hráček týmu U19 má podle vás potenciál prosadit se do ŽBL?
„Určitě hráčky, které už se tam objevily. Nicméně nerad bych teď predikoval víc. Hodně bude záležet, jak to pojme nový trenér a na hráčky přistoupí ke své individuální přípravě.“

Možná se zeptám hloupě, ale jak muž vnímá trénování dívčích potažmo ženských týmů?
„Je to zajímavé a musím říct, že pro mě normální, protože jsem nikdy netrénoval kluky ani chlapi. Začínal jsem rovnou u holek, takže vlastně nemám srovnání.“ (usmívá se)

Na závěr se nemohu nezeptat na vašeho otce, který je pětinásobným mistrem republiky, komentuje zápasy NBA a sám trénuje. Řešíte spolu trénování často?
„V podstatě neustále. (směje se) Mluvíme spolu vždycky, když se objeví nový trend. Řešíme spolu i výsledky zápasů. Minimálně jednou dvakrát týdně jsme na telefonu a řešíme. Pro mě je tohle velká pomoc.“

Libor Kult