Za rostoucí cenu mouky nemůže jediný faktor. Sešlo se jich hned několik, podobně jako u jiných druhů zboží. Předně: na rozdíl od dalších potravin cena mouky v uplynulém roce prakticky vůbec nevzrostla. Potvrzují to i čísla statistiků. Loni v lednu stál kilogram pšeničné hladké mouky 12,11 koruny, ještě v listopadu se cena nevyšplhala ani na 13 korun za kilo. V květnu letošního roku ale stála mouka již 22,20 koruny a  za půl roku tak její cena vzrostla o víc než 70 procent.

Svým dílem pochopitelně přispěla i nynější ruská válka na Ukrajině. Obě země patří mezi největší světové exportéry obilí, zejména pro africké země. Dosud zajišťovaly asi čtvrtinu světového exportu této komodity. Vývoz se ale po ruském únorovém útoku zastavil. Vyvážet obilí Ukrajincům totiž znemožňují Rusové uzavřením námořních koridorů. Rusové sami by pak za obilí vzhledem k sankcím nedostali zaplaceno. Cena pšenice na světovém trhu proto extrémně narostla.

Důchodci se často stydí požáda o sociální dávky. Ze zákona na ně přitom mají nárok.
Drahota trápí důchodce, žádat o dávky se stydí. Přečtěte si, co jim nabízí stát

Nikoho již zřejmě nepřekvapí ani důvod třetí. „Když se mouka mele, tak je k tomu potřeba energie,“ konstatoval analytik České zemědělské univerzity Tomáš Maier. Mlýny a pekárny mají odběry energie poměrně vysoké.

Maier má ale pro spotřebitele také dobré zprávy. Protože loni byla cena pšenice pro zemědělce příznivá, zaseli jí na podzim víc, než bývá zvykem. V Česku by jí tedy podle něj neměl být nedostatek. Zatím se navíc celkem dobře vyvíjí sezona. Zemědělce netrápí extrémní sucho ani vlhko. „Samozřejmě že mohou přijít třeba silná krupobití, ale nevypadá to, že by letos na úrodu mělo mít počasí nějaký extrémní vliv,“ dodal Maier.