Tak, nejsem hoch k zahození, říkal jsem si a štastně si ulízával vlas. Ale za dva dny se mi stalo to samé. Zase úsměv, žertování, tentokrát v jiném obchodě. To už nebude jen tak, zamyslel jsem se. A pak jsem na to přišel. Šel jsem totiž nakupovat pozdě večer, takže se ony dotyčné dámy těšily domů, protože konec šichty byl na dohled. Takže příčina dobré nálady vysvětlena, bohužel jsem ji nevzbuzoval já, ale ručičky na hodinách. Ale potěšilo mě to, protože věřím, že slečny a paní pracující za kasou pacují dlouho a za ne moc velký peníz. Takže choďte nakupovat půl hodiny před zavíračkou. Pravda, rohlíky budou trochu gumové, ale ten úsměv vám to vynahradí.