Je tím tak trochu otočená logika původně reklamních poutačů. Na jednu stranu mají přitáhnout pozornost, na druhou odradit všechny, kdo si sdělení přečtou. Podobně převrácené billboardy vylepují i politické strany, očerňují v nich své konkurenty. Nejde už tak o samotnou informaci, ale především o distribuci emocí. Plakáty už tak neprodávají Coca–colu nebo auta, ale říkají nám, koho nemáme volit, že nemáme jezdit rychle po silnici nebo že je nebezpečné užívat si prodejného sexu. Nic proti tomu. Snad jen to, že se do veřejného prostoru vkrádají doporučení s příchutí příkazu, a aby upoutaly pozornost, používají metody, které jsou v klasické reklamě zakázané. Takže prosím, opatrně s nimi.