Velké věci dělá vláda Petra Fialy správně. Tou největší, vedle našeho předsednictví v Evropské unii, je podpora Ukrajiny v jejím odporu proti agresi Ruska. A to jak na české úrovni, tak na úrovni EU a Západu jako takového. Cesta velké části české vlády do Kyjeva byla velkým a správným gestem. Už proto, že se odehrává v době, kdy Rusko už týdny likviduje ukrajinská města a infrastrukturu. A kdy opravdu nevíte, zda se nestanete obětí některé z ruských raket.

Vedle osobní odvahy, která je k takové cestě třeba, je nutná i odvaha politická. Protože pro část Čechů se jedná téměř o zradu jejich vlastních zájmů. O potvrzení jejich smyšlenky, že česká vláda se víc stará o Ukrajinu a její potřeby než o ně. To, že je jejich finanční situace, způsobená putinovým energetickým vydíráním Evropy, mnohdy složitá, je ale fakt. Skutečnost, že jejich potíže jsou zcela nesouměřitelné se situací lidí na Ukrajině, je nezajímá.

To čecháčkovské sobectví a mnichovanství je v nich hluboce zakořeněno a část těchto lidí nepřesvědčí nic. Ale i oni jsou občané, i oni mají volební hlas, jehož váha se neměří ani IQ, ani dobrými úmysly. O tu nemalou část mezi nimi, kterou přesvědčit lze, by však měla vláda zabojovat. Nejen tím, že bude trpělivě vysvětlovat hodnotu pomoci Ukrajině a Ukrajincům. A nebezpečí, které i nám reálně hrozí, pokud by Vladimir Putin se svojí agresí uspěl.

Nepomohou totiž jen slova, ale jsou nutné výsledky vládnutí. Dobrá, rychlá a transparentní pomoc občanům v energetické krizi, podpora ekonomiky, aby kvůli vysokým účtům za energie neklekla. Zajištění tepla, světla a práce. Není to v dnešní době jednoduchý úkol, ale vláda Petra Fialy musí ukázat, co umí. I ona se musí v mimořádné době vypnout k mimořádnému výkonu. Tak jako se k němu vypnula Ukrajina. Představa, že my v Česku nemusíme, je chybná. Na vládní i na naší občanské úrovni.