Zvykli jsme si, že škola začíná v osm a že je to tak akorát. Tato rituální hodina považovaná za zákon řídí životy celých generací a do posunu se nikomu nechce, ani když jde o zdraví, se kterým začínají být potíže. Lidé spí až o třetinu méně než před 20 lety, což podle lékařů zvýšilo riziko infarktu, demence a cukrovky. U nevyspalých dětí začínají problémy například hyperaktivitou. Žáci ve věku od 6 do 12 let by měli spát denně 9 až 12 hodin, ale v hektičtějším době spí sotva 7 hodin. Odborníci proto radí otevírat školy později.

Zdá se to být snadné. Ministerská vyhláška 8. hodinu školám nestanovuje, pouze ji doporučuje jako obvyklou. Nařízený je jen spodní limit (7.00) a je tedy na školách, jakou hodinu zvolí. V Mostě je průkopníkem 18. ZŠ, kde se učí od 8.20 hodin. Dvacet minut není moc, ale škola tím kdysi vyšla vstříc žákům, kteří dojíždějí. Rovnou z postele už nepádí na první autobus. Ostatní rodiny nový režim přijaly po anketě a mnohé si změnu pochvalují. Děti se prý stíhají ráno i nasnídat, což je další bonus.

Tereza Dvořáková.
Tereza Dvořáková: Vynesla bych město jako ostrov, a přenesla ho do Skandinávie

Celoplošný posun na 9. hodinu by ale bolel, protože by víc narušil svět dospělých. Řada jich stále pracuje od brzkého rána a děti nechávají ve školních družinách otevřených od 6 hodin. Pozdější výuka kvůli spánku pro ně nemá smysl. Rodičům se navíc přizpůsobují i školky, kde si děti na včasné vstávání zvykají už od 3 let.

Posun vyučování bude efektivní, když ho podpoří zaměstnavatelé změnou pracovní doby či pružnějšími úvazky. Umožňují to moderní technologie, díky kterým se dá pracovat i z domova. Jenže právě přemíra technologií spánek kazí. Jeho kvalitu neposílí škola od 9 hodin, ale správná životospráva. Pokud budou děti do půlnoci na internetu, nic se nezlepší.