Ruská agrese proti Ukrajině, už v té době přidruženém členovi Evropské unie, to ukázala opět v celé nahotě.
Evropská unie, největší ekonomika světa, je vojenský a diplomatický trpaslík. Jinak by si s agresorským Ruskem, s počtem obyvatel menším než třetina Unie a ekonomickou výkonností někde na osmině EU, poradila s prstem v nose sama. Nejlépe tak, aby si Moskva na agresi proti Ukrajině ani netroufla.
Jenže teorie čísel je jedna věc a realita druhá. Bez zbrojní pomoci Spojených států by přes své nesporné hrdinství byla Ukrajina asi na lopatkách a Vladimir Putin na koni. Evropa sice Ukrajině pomáhá, především ekonomicky a také sankcemi proti Rusku. Těmi ale jen odčiňuje fakt, že svými obchody s Putinem nechala Kreml vydělat si dost peněz na svoji agresi. A to v době, kdy Putin už válku proti Ukrajině vedl a okupoval Krym.
Vedle tohoto morálního i politického selhání je tu selhání vojenské – Evropa nebyla na ruskou agresi připravena s podfinancovanými a mizerně vyzbrojenými armádami. Tu českou nevyjímaje.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron nyní vyzývá Evropu, aby se postavila na vlastní nohy, má pravdu. Jenže to přinejlepším nějakou dobu potrvá. A i když se to povede, nesmí stát taková Evropa proti USA. Ale spolu s nimi být ochráncem svobody a demokracie.
