Sestavu vyrobila specializovaná firma dokonale blbovzdorně. Je z vysokopevnostního betonu, který se využívá například při stavbě mostů, a voděodolným nátěrem. Díly jsou tak těžké, že je bez techniky nemožné s nimi pohnout. To jsou důležité vlastnosti. Zvláště s přihlédnutím k faktu, že například lavička od řezbáře, která byla usazená vedle příjezdovky na zámek Červený Hrádek, v minulosti neodolala ani týden. Našli ji o několik desítek metrů dál v zámeckém rybníku. Vandalům jen stěží odolává i další městský majetek.

Méně stravitelné je pro některé z místních střízlivý vzhled veřejného ohniště, které přirovnávají v lepším případě k poházenému stavebnímu materiálu, v horším ke krematoriu. Je tu ale i řada pozitivních ohlasů, jenž jednoduchý vzhled chválí.

První veřejné ohniště bude následovat griloviště v Olejomlýnském parku, které vznikne na přání místních, a dost pravděpodobně přibudou i další ohniště. Město totiž původně uvažovalo o zavedení „antigrilovací“ vyhlášky, která by zakázala grilování na divoko před domy, současně ale nechtělo tuto venkovní kratochvíli lidem zcela znemožnit.

Jistou vadou na kráse ovšem je, že táborníci budou muset dodržovat jinou vyhlášku, která se týká zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti. Město uděluje výjimky, kdy a kde ji není třeba dodržovat, sem ale veřejné ohniště nepatří. Maso si tedy lidé opečou, pivem ho ale nespláchnou, což nejspíš nebude to pravé.