Když zašel táta s dcerkou v neděli 9. května do sportovních potřeb v Otvicích, odcházel s nesouhlasně semknutými rty. Malá si přála růžovou gymnastickou obruč. V ten den se ale prodejna ještě musela řídit epidemickým opatřením, podle kterého nebylo možné prodávat nic než dětské oblečení a obuv. Prodavačka se tedy omluvila a táta odcházel z nákupní zóny s vědomím, že dceři nemůže dopřát ani takto drobnou radost.
To se v pondělí změnilo. Všechny obchody se otevřely a lidé se opět probudili do trochu jiného světa. Vyrazili nejen pro to nejnutnější, ale třeba i hračky, míč nebo švihadlo. Největší poptávka ale zřejmě byla po botách, kterých si některé rodiny odnášely i pět krabic. Fronty ven stály například před obchody s oblečením pro dospělé.
Žijeme sice v době, kdy je možné téměř všechno koupit v e-shopech a zboží si nechat dovézt domů. U některých nákupů je to ale s rizikem. Za drobné radosti pro děti se zase nevyplatí připlácet stovku kvůli dovozu.
Otevření obchodů je proto pro lidi velkou zprávou. A dobrou. Je to o prožitku jistého druhu svobody: Když člověk něco potřebuje, nebo chce, může to obratem a bez nesnází pořídit. Zase se o trochu lépe dýchá, i když epidemie ještě není za námi.