Novinky v zákonech, úředničina a další povinnosti se na ně hrnou ale stejnou měrou, ovšem na hlídání nově vypsaných dotací, které by mohly do rozpočtu přinést nějakou tu korunu navíc, jsou sami. Na nich je nejen fungování úřadu a investiční akce, ale třeba i správa vodovodu a kanalizace a kulturní akce.
I tak se najdou starostové, kteří kromě očekávané práce, přinášejí ještě něco navrch. První muž Perštejna spolu s místostarostou třeba ve svém volnu pluhují a sypou zasněžené silnice a starosta Okounova sváží odpad, aby obci ušetřil peníze. Prý si tak vyčistí hlavu a zrelaxují se a ještě za sebou vidí kus poctivé práce.
Zřejmě nejsou sami, běžné to ale není. Najdou se i starostové, kteří na úřadu pomalu nejsou vidět a dělají to nejnutnější, aby se neřeklo. V obcích to ale k něčemu vypadá díky vedení, které je progresivní a chová se jako dobrý hospodář. Když se navíc představitelé obcí nebojí obyčejné práce, je to sympatické. I díky tomu se stává venkov atraktivním místem pro život v ještě větší míře.
