Člověk je na planetě Zemi jeden z miliard druhů organismů, od prvoka po plejtváka, přičemž úplně vynechávám miliony druhů půdních breberek, které stejně nikdo nezná. Některé nezvládly změny klimatu, kterými Země v minulosti prošla, jiné poslal do evoluční historie asteroid a u dalších vědci absolutně netuší příčinu jejich zániku.
Lebka staršího muže z Mikulčic. Rod Homo, který přišel z Afriky.Prestižní vědecký časopis ve studii z roku 2017 udává, že nejstarší fosilie našeho druhu jsou něco přes 300 000 let staré. Průměrná doba života druhu je prý kolem pěti milionů let, takže teoreticky máme na vyhynutí ještě dost času. Jenže s průměrnou délkou života druhu je to asi jako s průměrným platem. Zdaleka ne každý na něj dosáhne. Aktuálně se člověk svou činností podobá parazitovi vyvolávajícího horečku, jež ho zabije.
Samotné planetě, která nemá žádné vědomí, je to jedno. Takových „horeček“, kdy i v oblasti dnešních Čech byly tropy, už zažila. Stejně tak zimnic, kdy se na severní okraj našeho území doplazily ledovce.
Jednoduchý trik k citovému vydírání tvrdící, že musíme zachránit ty či ony druhy před vyhynutím, je z planetárního hlediska lichý. Nejde o ně, jde o nás. Když letos přišla vlna padesátistupňových veder do Kanady, málokdo řešil medvědy či losy. Řešily se infarkty a pracovní výpadky. Když podobná vedra prošla Indií, docházelo ke ztrátám jen proto, že zemědělci nešli na pole, ale schovali se před horkem doma.

Ne, že by se na klimatickém summitu nemohly uzavřít smlouvy a závazky, ale něco jiného je slíbit a něco jiného je splnit. Slibem neurazíš, říká se.
Na konferenci se sešli politici, tedy (většinou) volení zástupci lidu, kteří vidí maximálně pár let za své volební období. Vědci, kteří vidí souvislosti v planetárním a evolučním měřítku a počítají dobu v geologickém čase, pouze píší zprávy a připravují podklady. Kdyby to bylo obráceně a na konferenci by dohody uzavírali vědci, a ty by byly pro politiky skutečně závazné, svět by vypadal jinak. Jak krátkodobě, kdy by musela být přijata skutečně drastická omezení a zároveň by šly peníze do výzkumu v mnohem větším měřítku, tak dlouhodobém, kdy by, možná, skutečně došlo k poklesu teplot nebo alespoň zpomalení oteplování. Takhle se připravme na to, že už i k nám znovu dorazí malárie, která tu v minulosti byla.
Nemá smysl si nalhávat, že jde o přírodu, přestože ta nás živí, napájí, vyrábí kyslík. Vše, co bylo na naší planetě kdy živé už z 99 % vyhynulo. Od trilobitů přes dinosaury až po mamuty. Aktuálně nám evoluce zanechala je malinkatý zlomek pozemského života. Jde o nás. Jen to zatím nechceme vidět.