A to zřejmě jen proto, že on pomáhá jí. Takže heslo její kampaně „Stejný metr na všechny“ by se dalo prodloužit na „Stejný metr na všechny, žádný metr na ty, kteří mě podporují“. Sice by se to nevešlo velkými písmeny na billboard, ale mělo by to blíž ke skutečnosti. Jak si totiž jinak vysvětlit to, že na jedné straně primátorka dští síru na neplatiče, ale na druhé si nechá pochlebovat od člověka, jehož organizace dluží přes sto tisíc korun?
Řápkové se ve vlastní kampani zastal František Kolář, který si říká Černý bratr. Sám přiznal, že jeho sdružení nezaplatilo 175 tisíc korun na sociálním a zdravotním pojištění. Primátorce to ale nevadí, asi jí to ani nezajímá, hlavně že má na své straně další hlas. Naopak vyzdvihuje výsledky jeho práce.


Před volbami tak platí – žádná podpora nesmrdí.

O jeho podpoře chomutovské primátorce čtěte více TADY

AD: Stejný metr, ale někdy lépe neměřit

Glosa pana Rödlinga s názvem Stejný metr, ale někdy lépe neměřit míří poněkud šejdrem. I on by měl lépe dvakrát měřit, než jednou řízne. Jen těžko lze srovnávat dva rozdílné lidi. Neplatiče pokut, který je dostal za krádeže, rušení veřejného pořádku, prostituci, znečišťování prostranství a další delikty, a předsedu romského sdružení pomáhajícího lidem, které z politických důvodů nedostalo dotaci na provoz. Neplatiče, který se nezná ke svému dluhu, a předsedu sdružení, který se postavil před národ a řekl: „Sdružení, jehož jsem zaměstnancem, má dluh“. On osobně ale nic nedluží a nedlužil. Stavění těchto lidí do stejné roviny jen proto, že se mi ozval a podpořil mě, je podlým útokem a hledáním senzace tam, kde žádná není.

Už jen z principu tihle lidé stojí na opačných koncích. Člověk, který sbírá jednu pokutu za druhou, a to jen proto, že se cítí být nepostižitelný. Naproti tomu romský aktivista, jehož sdružení dalo mnoha Romům práci a pomohlo jim řadou rad ke zlepšení života. Ano, jeho názory se vymykají zavedeným představám. Pan Kolář nezapadá do příslušných politických struktur, proto také nedostal půjčku od kraje vedeného ČSSD a následnou dotaci od ministerstva jako v minulých letech. Podobné neziskové organizace bojují o každou korunu. Proto když se k nim i přes jejich ohromné výsledky kraj postaví zády, zákonitě se musejí dostat do problémů. Pak záleží na tom, jak se každý k těmto problémům postaví. Pokud vím, pan Kolář se k nim, jako správný chlap, postavil čelem.

Nyní je tento člověk pranýřován za to, že řekl jiný názor, než jaký se od něho vzhledem k jeho příslušnosti k romskému etniku očekával. Podle pana Rödlinga bychom tedy měli pana Koláře za jeho názory zadupat do země? Na rozdíl od pánů Rödlingů, Uhlů, Urbanů či Kocábů se budu za tyto Romy, kteří to myslí se svým etnikem poctivě, bít.

Ivana Řápková