Předchozí
1 z 7
Další

Manželé Kášovi se zhlédli v hrnčířství.Manželé Kášovi se zhlédli v hrnčířství.Zdroj: Archiv R. Kášové

Keramiku Romana vypaluje ve svém domácím ateliéru v Zaječicích, vísce, která patří k Vrskmani. Nevyužívá průmyslovou pec s robustní ocelovou konstrukcí, ale pec, kterou s manželem vystavěli sami z žáruvzdorných šamotových cihel. Vytápí se dřevem. „Vlastně už je to druhá pec, ta první ale byla malinká, vešlo se do ní tak dvacet třicet hrnečků. Nová má objem 200 až 300 litrů,“ přiblížila.

Pec na výpal keramiky si manželé Kášovi postavili sami.Pec na výpal keramiky si manželé Kášovi postavili sami.Zdroj: Archiv R. Kášové

Zvláštní je i materiál, který občas používá. Tvoří totiž mimo jiné i z jílu sesbíraného ve Vrskmani, takže je výsledná keramika v každém směru místní a originální. „Došli jsme k tomu náhodou. Když se ve Vrskmani před dvěma třemi lety stavěla cyklostezka a odkryla se svrchní vrstva půdy, ukázal se pod ní jíl. Je to dobrý materiál. Nakopali jsme si ho manželem dva kbelíky, smíchali s dalším přísadami a vyrobili z něj hrnky a další keramiku,“ doplnila hrnčířka.

Keramika ze Zaječic.Keramika ze Zaječic.Zdroj: Archiv R. Kášové

Ručně vytvořenou keramiku má ve vlastní kredenci, protože si vykroužila například štědrovečerní set. Zásobuje jí také zájemce v okolí. „Říkají, že z takového hrnku chutná káva jinak a je více napěněná. Pekáče zase mají větší tepelnou izolaci než skleněné a kovové, také se s nimi ale musí jinak zacházet,“ doplnila.

'Zlaté džbánky' pro teplické muzeum.'Zlaté džbánky' pro teplické muzeum.Zdroj: Archiv R. Kášové

Její způsob tvorby ale zaujal i za hranicemi chomutovského okresu. Do Třebíče z její dílny putovaly jezdecké poháry a už třetím rokem tvoří „zlaté džbánky“ pro muzeum v Teplicích. Slouží jako ocenění pro laureáty, kteří se zasloužili o kulturní rozkvět.

Takto tvoří Romana Kášová ze Zaječic.Takto tvoří Romana Kášová ze Zaječic.Zdroj: Archiv R. Kášové

Hrnčířinu se přitom Romana učila sama od podstaty, poté co ji tato práce tak trochu uhranula. „Většinu života jsem o něco takového nejevila zájem. Změnilo se to na jednom Císařském dni v Kadani, kde jsem se zastavila u hrnčířky. Něco se stalo. Zalíbilo se mi to a najednou jsem to chtěla také umět,“ zavzpomínala. Řemeslo se učila podle návodů na internetu a z videí. Dostala se tak daleko, že dnes učí jiné, například vede keramický kroužek při Základní škole ve Strupčicích. Hrnčířina ji naplňuje. „Přináší mi uvolnění, radost a je to i trochu útěk od starostí v zaměstnání,“ doplnila.

Romana Kášová s manželem tvoří keramiku každý svým způsobem. Nabízejí ji i na kulturních akcích.Romana Kášová s manželem tvoří keramiku každý svým způsobem. Nabízejí ji i na kulturních akcích.Zdroj: Archiv R. Kášové

Velkou oporu má Romana v manželovi, který se do nového koníčku pustil s ní. Tvoří ale jiným stylem, odlévá keramiku z forem, takže má jeden hrneček jako druhý.

Romana Kášová při tvorbě.Romana Kášová při tvorbě.Zdroj: Archiv R. Kášové

44letá Romana Kášová studovala agropodnikání na Střední zemědělské škole v Kadani a dnes pracuje jako příslušnice justiční stráže Vězeňské služby. Pochází z Chomutova, od roku 2003 žije v Zaječicích.