Úspěch se v Čechách nikdy neodpouštěl, zvlášť ten velký. Ač si to minulý režim přál, a vymazal jméno slavné pěvkyně Jarmily Novotné (1907, Praha 1994, New York) z encyklopedií, na dámu, která proslavila Čechy i v Paříži či New Yorku, jsme my nezapomněli.

Firma Supraphon v únoru 2014 vydala vzpomínkové CD „Jarmila Novotná: Operní recitál". A na zámku ve Stráži nad Nežárkou je unikátní sbírka o Jarmile Novotné. Ne náhodou. Zámek připomíná osobnost, dílo i život slavné české pěvkyně Emy Destinnové, učitelky i vzor Novotné.

Ema ji učila

„Byla i pokračovatelkou Emy Destinnové v Metropolitní opeře v New Yorku. Kde Ema Destinnová dobyla svět, pokračovala Jarmila Novotná," říká doktor Vítězslav Doubrava, autor sbírky i výstavy ve Stráži. „Na přání otce Novotné vyposlechla Ema její velké nadání a z počátku ji i učila."

Cesta ke hvězdné kariéře Jarmily Novotné, a to je zajímavé, vedla přes Louny, kde se blýskla jako Violetta ve Verdiho La Traviatě. Měla takový ohlas, že zbystřil i Otakar Ostrčil, šéf opery Národního divadla. Pozval mladou zpěvačku na předzpívání, následně jí nabídl roli Mařenky v Prodané nevěstě a později i Violetty, už navždy osudové role Jarmily Novotné.

„Krásný, lehký, třpytivý soprán, mimořádné herecké schopnosti i oslnivý jevištní zjev to byly hlavní přednosti, které tuto pěvkyni předurčily k závratné světové kariéře," upozornil Vladan Drvota ze společnosti Supraphon.

Verona, Vídeň, Paříž

V roce 1928 zářila jako Gilda v aréně ve Veroně, v letech 1933 - 1939 byla sólistkou Státní opery ve Vídni. Po americkém debutu (1939, San Francisco) měla angažmá v Metropolitní opeře, kde byla sólistkou do roku 1956. Po 2. světové válce se vracela do Evropy, zpívala v Salcburku, Vídni, Paříži a před rokem 1948 i v Praze.

Byla dlouholetou sólistkou Metropolitní opery v New Yorku i hollywoodskou Star, patřila k osobnostem, které život zasvětily umění. V Čechách se po emigraci do USA dočkala ocenění ale až v roce 1987.

Společnost pro mezinárodní styky jí k 80. narozeninám udělila Zlatou medaili za uměleckou činnost a propagaci Československa v zahraničí. Zasloužené odměny se Jarmile Novotné, která po Emě Destinnové byla druhou Češkou působící v MET, dostalo v Česku až v roce 1991.

Čestná členka opery

Na Pražském hradě převzala Řád T. G. Masaryka a stala se čestnou občankou Prahy. Rok poté byla jmenována čestnou občankou Lázní Toušeň, kam se jezdila léčit. Krátce před 85. narozeninami se stala 1. září 1992 první čestnou členkou Státní opery Praha. Dva dny před tím byla 30. srpna v liteňském muzeu otevřena v tzv. Čechovně Pamětní síň Jarmily Novotné. Po prodeji zámku soukromému majiteli se novým místem Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné stala liteňská fara. V roce 1997 byla v Národním divadle odhalena její busta.

V zahraničí si Jarmily Novotné cenili nejen za aktivní činnost. V roce 1986 starosta New Yorku u příležitosti 100. výročí Sochy svobody vybral z 10 milionů obyvatel města 86 občanů narozených v cizině a vyznamenal je za jejich působení i zvelebení New Yorku.

Dopis od Bushe

V roce 1990 jí k 50. výročí debutu v MET zaslal prezident George Bush dopis. Vzdal jí dík a poctu za potěšení, které dala milovníkům opery na celém světě. Dávno před tím ji třeba přijal i prezident Eisenhower. A jméno Novotna má od roku 1997 i planetka.

„Život Novotné, nejslavnější žačky Destinnové, jedné z největších českých umělkyň 20. století, se uzavřel nečekaně 9. února 1994. Její urna je uložena v rodinné hrobce v Litni," řekl Vladan Drvota.

Pěvecké umění Novotné připomněl Supraphon na pečlivě zremasterovaném CD. Album nabízí dosud nejreprezentativnější výběr unikátních nahrávek Jarmily Novotné ve světových operních áriích. Jsou na něm také dosud na CD nevydané nahrávky z let 1930 1956.

„To, jak zle se minulý režim k Emě Destinnové i Jarmile Novotné zachoval, se nedá odpustit. Ve vztahu ke komunistickému režimu byla škůdcem naší vlasti, vždyť zpívala v zahraničí. Jiné země by si považovaly za čest, mít takovou rodačku. Naše ne! Dokonce, když jí zemřela maminka, nedali Jarmile Novotné vstupní vízum do Čech. Nemohla ani na pohřeb, to bylo hrůzostrašné," posteskl si Vítězslav Doubrava.

Kdo ji docení?!

Jarmila Novotná se sem vrátila v 90. letech, po revoluci. „Přijali ji na Akademii věd i prezident Havel. Ale měla smíšené pocity. Když navštívila svůj bývalý domov, zámeček v Litni, bylo tam vše rozkradené, zničené. Sídlila tam ruská posádka… Ani za to se jí nikdo neomluvil. Doceňujete ji vy i my, firmy vydávají desky, ale jinak? Stát neudělal nic, ministerstvo kultury i generalita této země se zachovaly bídně. Je smutné, že instituce, které si platíme ze svých daní, nedělají nic," dodal Vítězslav Doubrava v rozhovoru pro Deník.