Co všechno vlastně bude na mnohamilionové výstavě k vidění, které unikáty budou zapůjčené pro slavnostní otevření a na co se můžeme těšit? To vysvětluje Petr Koura v rozhovoru.

Petr Koura
Ředitel spolku Collegium Bohemicum, historik a politolog. Specialista na české politické a kulturní dějiny dvacátého století, dějiny Protektorátu Čechy a Morava, na vzpomínkovou kulturu a filmy s historickou tematikou, reflexi historických událostí ve filmech.

Kdy jste se o plánované výstavě doslechl poprvé a co jste si tehdy říkal?
Poprvé jsem o připravované výstavě Naši Němci slyšel před více než deseti lety, když jsem byl v Collegiu Bohemicu na stipendiu na dokončení disertační práce. Tehdy se tvořil teprve koncept výstavy. Samozřejmě mě tehdy nenapadlo, že ten koncept budu nakonec přetvářet do konkrétní podoby a že budu řídit celou výrobu výstavy. Projekt jsem převzal po mém nástupu do funkce ředitele Collegia Bohemica v květnu 2017. Tehdy byl ve fázi architektonických plánů a papírových modelů.

Změnily se od té doby nějak vaše představy o výstavě?
Samozřejmě, v průběhu práce na výstavě se moje představy poněkud změnily. Promítly se do toho i reakce prvních návštěvníků, kteří viděli zatím rozpracovanou výstavu. Ta je sice výsledkem práce historiků, ale není čistě vědecký ani umělecký výtvor, ale především vzdělávací. Má návštěvníky poučit, ale dle mého názoru mají z výstavy odcházet s pocitem, že se nejednalo o promarněný čas.

Petr KouraPetr KouraZdroj: Archiv Petra KouryPrý bylo potřeba plány výstavy aktualizovat, oč se jednalo a proč?
Ano, nejprve jsme s architekty a týmem historiků aktualizovali ty architektonické plány, které jsem převzal. Dospěl jsem k závěru, že některá témata bude nutné více akcentovat, třeba německy hovořící Židy, kteří také patří do tématu výstavy. Také jsme tam dodali některé silné příběhy, třeba Heinze Edelmanna, ústeckého rodáka, který navrhl obal legendárního alba Beatles Yellow Submarine, nebo parašutisty Jaroslava Švarce, který padl v Resslovce 18. června 1942 společně s parašutisty, kteří zaútočili na Heydricha. Podařilo se nám získat jeho osobní předměty. Určitých změn doznaly také audiovizuální prvky a dvě výstavní místnosti jsme pak kompletně přepracovali, protože se mně a mému týmu historiků nelíbilo původní pojetí. Jedná se o místnost věnovanou Karlu IV. a období raného středověku. Zde nám zásadním způsobem pomohl docent Tomáš Velímský z ústecké univerzity.

Jaké jsou vlastně trendy ve stálých výstavách? Jak se od roku 2000 proměnily?
Výstava byla koncipována právě v souvislosti s těmito trendy, takže je hodně interaktivní – je tam spousta šuplíků či přešupů, které si má sám návštěvník vytahovat. Motocykl Čechie/Böhmerland je pak umístěn na točně, kterou mohou návštěvníci pohybovat, jsou tam také dotykové displeje a digitální dotykové stoly. Nicméně po pandemii se lidé příliš nechtějí dotýkat předmětů na veřejnosti. Tak uvidíme, jestli to nějakým způsobem ovlivní též chování návštěvníků ve výstavách.

Očkování. Ilustrační foto.
V nemocnicích přibývá očkovaných s covidem. Odborníci vybízejí ke třetí dávce

Jak zkomplikovala pandemie přípravu výstavy, co bylo nejsložitější?
Nejsložitější asi bylo získávat podklady pro výstavu. Instituce jako archivy, muzea či knihovny ze dne na den zavřely a některé také přestaly komunikovat. V jednom muzeu dostali dokonce zaměstnanci zákaz jezdit do depozitářů, které jsou umístěné v jiném městě. V této situaci můžete těžko vyřizovat zápůjčky exponátů či jejich digitálních kopií. Zasáhly nás ale také problémy s dodávkami materiálu a nyní samozřejmě zdražování, tohle nikdo před dvěma lety nečekal.

Zdroj: DeníkCo byste označil za nejzajímavější exponát výstavy a proč?
Jako první mě asi napadnou exponáty, které jsme dostali zapůjčené na omezenou dobu. Je to jeden exponát ze 13. století a jeden z 20. století. Tím je originál jednoho dopisu Franze Kafky, který se dochoval ve dvou verzích – české a německé. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout rukopis tohoto nejvýznamnějšího pražského německého spisovatele. Poté, co tento rukopis vrátíme do Památníku národního písemnictví, bude ve výstavě vystavena jeho kopie. Z Národního muzea nám zapůjčili dřevěnou sochu madony, která pochází ze 13. století a měla nejspíše vazby na dvůr Karla IV. Další zajímavostí toho exponátu je, že madona byla v květnu 1945 zabavena v bytě Jaroslava Nachtmanna, nejvýznamnějšího konfidenta pražského gestapa. Jak se tam dostala, není bohužel známo.

Co všechno tu je, respektive bude k vidění?
Návštěvníci uvidí „klasické“ muzejní exponáty, jako jsou obrazy, dobové tisky, dřevěné modely staveb nebo barokní sochy Jana Nepomuckého, ty jsme před několika dny převezli z Národní galerie. Budou si ale moci prohlédnout i legendární motocykl Čechie/Böhmerland nebo produkty, které vyrobili čeští Němci. Ve výstavě se nachází řada audiovizuálních prvků – filmových projekcí, zvukových nahrávek a také dotykových animací. Návštěvník bude moci nahlédnout do biedermeierovského salonu, kde ho čeká jedno překvapení, připojit se k baroknímu procesí, projít secesním hotelem v Liberci, vyslechnout hádku mezi Čechy a Němci v českém zemském sněmu nebo dialog tří slavných mužů v pražské kavárně nebo čtyř „neznámých“ mužů v hospodě v Lokti nad Ohří. Také si bude moci prohlédnout pohled na česko-německé soužití očima karikaturisty Jaze, autora populárního komiksu Opráski sčeskí historje.

Ilustrační foto
Končí Kolibřík Energie z Děčína, elektřinu a plyn dodává na 30 tisíc míst

Jak na výstavu reagoval německý prezident, co říkal, co se mu líbilo, co ho zaujalo?
Pan spolkový prezident i jeho manželka na výstavu reagovali úžasně. Myslím, že se jim moc líbila a kdyby neměli další program, zdrželi by se déle. Zažil jsem třeba situaci, kdy se mě paní prezidentová ptala, co je taková malá vojenská přilba, kterou máme v expozici. Vysvětloval jsem jí, že se používala při sňatku na dálku, když byl voják na frontě. Zároveň mi ale zezadu jeden z členů prezidentské delegace šeptal do ucha, že mám prohlídku zrychlit. Vyhověl jsem samozřejmě paní prezidentové (smích). Jinak prezidentský pár samozřejmě zaujaly rukopisy Franze Kafky, předměty parašutisty Jaroslava Švarce a také kopie Schindlerova seznamu, kterou jsme dostali z památníku YadVashem v Jeruzalémě.

Kdy se dočkáme slavnostního otevření a co vše bude na programu?
Výstavu slavnostně otevřeme 17. listopadu za přítomnosti významných hostů z české i německé strany, pro které též bude určena komentovaná prohlídka výstavy. Otevření završí koncert swingového orchestru Petra Kroutila, který předvede české i německé písně nejen ze swingové éry. Slavnostní otevření bude bohužel kvůli omezené kapacitě pouze pro pozvané hosty, pro veřejnost se výstava otevře 18. listopadu, a to taktéž komentovanou prohlídkou, kterou povedu já osobně.