Tři velikonoční tipy: Amélie znovu na Montmartru a papežové dvakrát jinak

Amélie z Montmartru

Krásná, drobná, bezprostřední. 31. srpna 1997 dostala ve 4 hodiny ráno nápad. Vzpomínáte? Jmenuje se Amélie a usmyslela si, že chce stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě. Třeba mu schází a je nutné mu jeho zvláštní poklad vrátit. Jestli to ocení, bude všechno tak, jak má být. A když ne, tak nic. Amélie začne vstupovat cizím lidem do života a dějí se věci…

Kultovní romantická komedie, v níž na sebe poprvé upozornila křehká Francouzka Audrey Tautou, se stala hitem. Její tmavovlasou hrdinku s otevřeným srdcem a smyslem pro hravost si zamilovali diváci nejen ve Francii, pozornosti se těšily i reprízy na televizních obrazovkách napříč světem. Těsně před velikonočními svátky se snímek z roku 2001 vrátil do kin, a tak máte ideální příležitost si rozpustilou Amélii připomenout. Je to účinný lék nejen na chlad za oknem. Vypráví totiž o drobných, ale o to důležitějších radostech života. A o tom, jak si jich všímat.

Dva papežové

Někdo se potkává u Kolína, jiný ve Vatikánu. Kupříkladu Dva papežové. To není vzhledem k jejich poslání nijak výjimečné, přesto je ale tohle dostaveníčko dost neobvyklé. Při setkání papeže Benedikta XVI. a jeho očekávaného nástupce, papeže Františka, se totiž dějí nevídané věci – urputně se přou o teologických i světských tématech, dělají si navzájem zpovědníky, v Sixtinské kapli pojídají pizzu a navrch si pustí v televizi fotbal. Jeden druhého k něčemu z toho musí trochu postrčit, pak ale společně zjišťují, jak může být vlastně život radostný. Protože jestli je něco nejvíc spojuje, pak je to pocit osamělosti spjatý s jejich postem.

Lavi opět vykopává. Komedie Vyšehrad: Fylm je často na hraně

Chytrý film, který je zábavnější a méně vatikánský, než byste čekali, natočil režisér Fernando Meirelles. Nejde přitom ani o tupou crazy, ani o výsměch papežům, nýbrž o úspěšný pokus tyto muže polidštit. Snímek najdete na Netflixu.

Habemus papam

A ještě jednou papežové. Tentokrát přece jen více odlehčení. Za italskou komedií stojí respektovaný filmař Nanni Moretti, jenž si zkusil představit, jak by si počínal dvojník budoucího papeže. Skutečný nástupce, jenž se má ujmout vlády ve Vatikánu, má totiž z očekávaného postu panickou hrůzu. A tak je třeba najít dvojníka. Co nejvíce podobného a s větší kuráží. Když z balkónu baziliky svatého Petra zazní známé: Habemus papam!, leckomu se uleví a nejvíc zvolenému papeži.

Fantastická zvířata jsou znovu na scéně. A potvrzují Brumbálovu lásku k muži

Co vše volbě předcházelo a jaké bizarní intriky se odehrávaly za zdmi paláce, můžeme sledovat ve vtipně a promyšleně strukturovaném snímku. Nanni Moretti se v něm lehkou formou zamýšlí nad otázkou víry, odpovědnosti, Darwinem i přesahy k Freudovi a volejbalu. Snímek se ucházel v roce 2011 o Zlatou palmu v Cannes, vyhrál Zlatý glóbus a Michel Piccoli Cenu David di Donatello za nejlepší herecký výkon. Najdete ho na videotéce Edisonline.