Společné turné zpěvaček Věry Špinarové a Petry Janů mělo premiéru už loni, dámy ani Severočeské divadlo v Ústí nevynechaly. Šňůra měla velký úspěch, záznam vystoupení z legendární pražské Lucerny teď vydal Supraphon jako CD/ DVD „Petra Janů & Věra Špinarová: Live v Lucerně". Lze mluvit o „Best of…" obou dam. Věra tu má i Bílou Jawu 250, Raketou na Mars či Meteor láska, Petra zase Není nám už 17, Říkej mi, Motorest a Exploduj! A spolu „daly" To máme mládež i Proud Mary tak, jak ji zpívala Tina Turner.

Věra má Ivo Pavlík Band, Petra kapelu Amsterodam. Šňůra dvanácti show startuje ve čtvrtek 12. listopadu v 19.00 v DK Litoměřice, ale je vyprodáno stejně jako v Hradci Králové i Zlíně, v Ostravě. Pár lístků zbývá na koncert 19. listopadu v DK Liberec či na dalších místech. Na radosti spolupráce s Věrou Špinarovou jsme se ptali Petry Janů.

Hlas a drive Věry

Kterou písničku od Věry Špinarové máte nejradši a proč?
Já mám ráda její hlas a drive, nemám od ní v oblibě jen jednu jedinou písničku.

Od kdy ji máte ráda? Když jste v 70. letech začínala, Věra už byla slavná zpěvačka…
Bydlela jsem tehdy na prťavý vesnici pod Kozákovem a poslouchala jen rádio. Ostravský rozhlas tam měl v sobotu hodinovku, tuším, tam jsem si Věry poprvé všimla. To byl myslím hit Meteor lásky, byla to bomba.

Co máte vy dvě společného?
Já si myslím, že nasazení. Oni si nás občas i pletou, po mně chtějí Jawu 250 a po ní Motorest. Ale my jsme si nikdy nehrály na takový to zlato, stříbro, kamení; byly jsme normální ženský.

Pletou si vás lidi zásadně?
Zásadně ne. A hlavně, na dvoj koncertě sami poznají, že toho není mnoho co plést.

Jste řidička, Věra ne…
Věru vozí její syn. Já řídím hrozně ráda, ve svém autě jsem samostatnější. Ale na delší trasy mám řidiče.

Zažily jste s Věrou loni na turné i něco, co lze vyprávět?
Není moc co vyprávět. Každá máme svou šatnu, každá se soustředíme a na jevišti odevzdáme všechno, co v nás je. Na srandičky čas není, každá máme svých starostí dost.

Umíte se navzájem i překvapit?
Jak si představujete, že bychom se překvapovaly? Že bysme na pódiu soupeřily?
To nejde, na všechno musí být přesný jízdní řád už kvůli světlům a počítačům. Na improvizace není prostor, ale věřte mi, že to není nuda. Že je to velice pěknej koncert, lidi jsou spokojení a my taky.

Autoři tu nejsou

Už se našel český autor, který by pro vás dvě napsal duet?
Myslím, že autoři, kteří by skládali písničky pro jiné než pro sebe, už tady nejsou.

Mrzí vás to?
Mrzí. Ale zase když vydám novinkovou desku a do koncertu přidám víc jak dvě novinky, lidi se mi začnou vrtět… Stejně chtějí osvědčené věci, na kterých vyrostly už pomalu tři generace.

Co zazpíváte společně?
Máme dva duety z loňska, To máme mládež a Proud Mary. A navíc ještě jeden novej jako překvapení.

Prozradíte, proč právě ten?
(smích) Zeptejte se Adama Pavlíka, to on ho vybral.

Obě jste i rockerky, řídily svého času vaše kroky slavné rockové kapely? Nazareth, Deep Purple, Aerosmith, Led Zeppelin…
Moje jistě. Než jsem potkala Otu Petřinu, věděla jsem o nich velmi málo. To on mi přinesl hromadu desek, řekl, že si to musím naposlouchat a pak se budeme bavit dál.

Měl pravdu?
No, jistě. Člověk se musí naučit frázovat a naposlouchat si, jak se rocková muzika zpívá. Od kantilény se velice liší, co si budeme povídat.

Máte teď okolo sebe mladší kluky, skupinu Amsterodam. Jak citlivé je pro vás téma „změna kapely"?
Mně se zdálo, že to tak jakože stagnuje, že to sice funguje, koncerty jsou a lidi chodí, ale nedávalo mi to energii, kterou jsem potřebovala. Takže Golem si nechávám na společenské akce a vánoční koncerty… Teď mám mladý kluky, Amsterodam, a můžu vám říct, že mě to strašně baví. Jsem ráda, že jsem tu změnu udělala. Člověk by měl dělat věci, který ho baví.

„Dědictví" po Csákové

Kde se vzal Amsterodam?
Na začátku 90. let to byla kapela Ilony Csákové, ale pak se rozutekli po světě a teď se zase dali dohromady, před několika lety. Rozhodli se zase hrát, už jim to chybělo, ale nevěděli, koho oslovit. Ale napadla jsem je já. Říkám: „Připravte nějaké písničky z mého repertoáru, jak byste si to představovali". Oni je připravili a byla ruka v rukávě..

Je to velká radost, mít okolo sebe novou partu?
Jo. Je to radost, je to energie, je to náboj. Tak mě to baví, přijďte se na nás podívat.

Jaké máte spolu plány?
Koncerty a letní záležitosti s Amsterdamem, slavností akce a Vánoce s Golemem.

Co vám dává spolupráce s Věrou Špinarovou?
On je to v poslední době trend, spojovat se na koncerty a turné. Lidi tak od nás v podstatě dostanou dva koncerty.

Jste spokojena s živým CD a DVD, které vám nyní vyšlo?
Já jsem ho ještě neviděla. Nejsem ten typ, který se kochá věcmi z minula. Žiju teď.

Prý jste měla od Oty Petřiny slíbený song nebo dokonce celé album, ale už to nestihl, zemřel.
Tak to nebylo. On nesouhlasil se středním proudem, který jsem dělala. Jediný velký ústupek udělal, že mi přišel zahrát na jubilejní koncert do Lucerny. A když jsem se ho ptala, co bude hrát, říkal, že jediné, co chce, je, aby už to měl odehraný a mohl jít pryč.

Ota by měl radost

Až tak upřímně?
No, jasně, on byl takovej… a mě to strašně pobavilo. Měl by ze mě radost teď, ale už ji mít nebude… (smutně)

Jaké publikum na vás s Věrou loni chodilo?
Tří generační, tak zhruba. Mě strašně těší, že je tam i spousta mladých lidí. A vůbec největší pochvala je, když přijde nějakej mlaďoch, kterej je na našem koncertě z donucení, s maminkou anebo za trest, a řekne: „Mně se sem moc nechtělo, ale jako dobrý."

Má tento projekt budoucnost, bude pokračovat i příští rok?
Určitě ne. Bylo to loni a bude letos a to myslím stačí. Naše republika není nafukovací, už by to bylo vaření z vody.