Bude pršet? To byla otázka snad každého návštěvníka na 7. ročníku festivalu Kamenčák 2010, který se konal tento víkend v Chomutově.

Ale fanoušci si nenechali své oblíbené muzikanty ujít a pár kapek, někdy i silnější déšť, je neodradilo od stání u pódia. Někdo měl deštník, jiný celý den pláštěnku, někteří byli schovaní pod přístřeškem areálu Banda, další si užívali festival přímo mezi kapkami deště…

Každou chvíli lidé upínali zrak k zatažené obloze, a ani zpěvák Tomáš Klus si neodpustil ve svých improvizovaných písních poznámku na počasí: „ Mám rád vepřo knedlo zelo, a jamajský rum taky, chci, aby nikdy nepršelo, ale už stahují se mraky!… Vždyť předpověď počasí nelhala – kape, prší; ale vy máte všichni krásnou duši, řekli jste si, co bych dneska dělal doma, půjdu za Klusem a bylo to docela…“ zpíval v reggae písni Tomáš Klus, který sklízel jeden potlesk za druhým.


Vtipný Tomáš Klus


Lidé se smáli jeho vtipným vsuvkám i textům, zpívali s ním i tančili, Tomáš trefně reagoval na jejich poznámky. Na jeho koncert přišlo mnoho mladých lidí. „Přišly jsme především na šou Tomáše Kluse. Líbí se nám jeho písničky s krásnými texty, ale i to, že komunikuje s fanoušky,“ svěřily se sestřenice Homolkovy z Klášterce nad Ohří.

A jak se líbilo na festivalu Tomáši Klusovi? „Děkuji lidem za to, že tu byli a že byli trpěliví v tomto počasí, díky, že mě znovu nabili energií,“ vzkázal fanouškům.

V pohodové náladě pokračoval festival koncertem Lenky Dusilové s kapelou.

Dále si fanoušci reggae kapely Švihadlo zazpívali spolu se zpěvákem Vincentem Richardsem známou píseň Zelený list.

Co si myslí T. Klus o improvizaci? Jistě potěší moment, který nejde zopakovat

Je pravda, že mi občas přijdou takové negativní ohlasy na to, co dělám na koncertech – že některé písně zesměšňuji a že té improvizace je hodně. Já si ale myslím, že pokud člověk přijde na koncert jako fanoušek na svou oblíbenou kapelu, vždycky ho strašně potěší nějaký moment, který se už nemůže nikdy zopakovat. Protože já, jako fanoušek, mám najednou pocit, že ta kapela je tam opravdu jen pro mě, a já pak můžu o ní vyprávět. Protože když bych řekl: byli jsme na tomhle interpretovi a hrál písně v tomto pořadí, tak je to nuda, to už pak na něj nepůjdu.
Další věc je ta, že v momentě, kdy některé ty písně opravdu zesměšníme, tak konkrétně na takovýchto festivalech by se lidé měli bavit. Protože v momentě, kdy chtějí být smutní, tak zůstávají doma a pouštějí si CD. Takže my se snažíme vždycky kompenzovat ten patos tím, že si ze sebe uděláme srandu.
Já si myslím, že to dělám tak, aby mě to bavilo, když bych na sebe přišel.


Hřmotný Neruda


Nejvíc očekáván byl ale asi nový projekt Romana Holého a Matěje Rupperta – Neruda. Hřmotnou muzikou zahájili svůj koncert a lidé se scházeli u pódia. Tak co předvedou? prozrazovaly jejich výrazy v obličeji a s pusou skoro dokořán čekali… Po chvíli se roztančili a jásali. Nezaměnitelný hlas Matěje Rupperta chvilkami drsný, jemný i „operní“ doplňovala vynikající kytarová sóla. „Dejte Duchovní, zahrajte píseň Duchovní,“ znělo z davu.

„Ohlasy na naši muziku známe zatím jen z recenzí a od kamarádů. Kapela Neruda je v začátcích, musíme se rozehrát,“ řekl zpěvák Matěj Ruppert o prvním koncertě, který se uskutečnil právě v Chomutově.

„Mám rád tvrdší muziku – basy a kytary. Dnešní koncert bych charakterizoval dvěma slovy: smrt v očích,“ doplnil skladatel a zpěvák Roman Holý.


Pecky od Mňágy


Vůni klobás a krkovice, samozřejmě i chuti zlatého moku jen málokdo odolal. Ale když přišla na řadu kapela Mňága a Žďorp, téměř všichni sebrali jídlo a pití a šli k pódiu.

Kapela nezklamala a zahrála staré známé pecky jako Hodinový hotel, Matahari, Písničku pro tebe a další. Ruce v davu se zvedaly, všichni si rádi zazpívali s kapelou.

Kamenčák si užily stovky návštěvníků z ústeckého kraje, ale také se na něj přišli podívat i turisté z Německa, kteří byli ubytováni v kempu na Kamencovém jezeře.