Když se v roce 2005 dělaly stavební práce v domě na Palackého ulici, ve kterém bydlel před odsunutím do Německa, našly se v podkroví ukryté kresby starého Jirkova, dokumenty a doklady, které tam Hennrich před šedesáti lety schoval před příchodem Rudé armády.


Soubor skicářů města, který vypovídá o tom, jak vypadal Jirkov v první polovině 20. století částečně vystavila před dvěma lety jirkovská galerie. V současné době připravilo Oblastní muzeum v Chomutově podrobnější výstavu, i se zaměřením bývalých objektů na mapách. Muzeum vydalo v letošním roce i podrobný katolog obrázků s textem Michala Bečváře, který jirkovské rodáky jistě potěší.


Kdo byl Hennrich?


Narodil se do skromných poměrů v Jirkově v roce 1876. Jeho životní dráha se ubírala zájmem o vzdělávání a snahou přispět nejen kulturnímu významu města. Dílo Ernsta Hennricha má pro Jirkov velký historický význam, jeho životní osud však nebyl k jirkovskému rodákovi moc příznivý.


Po studiu na chomutovském učitelském ústavu vyučoval ve Strupčicích, v Ervěnicích a v roce 1905 se stal jedním z prvních učitelů na tehdy nové Měšťanské škole v Jirkově, kde později působil jako ředitel, až do roku 1945. Byl členem řady jirkovských organizací. Zpíval v mužském sboru, zasedal v učitelských a vzdělávacích spolcích, například v Krušnohorském spolku / Erzgebirgsverein Böhmens / , který se po vzniku v roce 1879 v Jirkově rychle rozšířil do celého Krušnohoří.


V roce 1920 založil v Jirkově muzeum, přispíval do místních novin. Od roku 1930 vedl městskou kroniku až do konce války. Poslední zápis je z 2. dubna 1946, krátce na to byl zařazen do odsunu a musel s rodinou Jirkov opustit. Byl vystěhován do východní sovětské zóny v Německu, kde s manželkou putoval od jednoho tábora k druhému. Zemřel v roce 1954 v Darmstadtu u Frankfurtu nad Mohanem, kde je pochován na lesním hřbitově.


Objeveno po letech


Náhodný nález souboru dokumentů, fotografií, skicářů či poznámek v domě, kde Hennrich žil, má obrovský význam pro historiky, pamětníky i výtvarníky. V Oblastním muzeu je vystaveno 96 obrázků domů a ulic v rozměru přibližně 24 x 15 cm, které zachytil tužkou nebo tuší na volné listy či do bločků.


„Soubor skicářů věnovaný objektům v Jirkově je bezesporu vytvořen cíleně, je kronikářským záznamem a měl sloužit městskému muzeu“, prohlásil Michal Bečvář ve svém komentáři.


Kresby byly zveřejňovány v novinách i časopisech celého Krušnohoří, i v II. vydání publikace „Dějiny města Jirkova a zámku Červený hrádek“. Týkaly se i přilehlých krušnohorských obcí jako Drmal, Jindřišské, Svahové a dalších míst.


Spoluautor výstavy Radek Zozulák si dal v muzeu práci s lokalizací objektů nakreslených počátkem z minulého století, nejstarší práce jsou z roku 1911, většina z let 1921 až 1924. „ Každý obrázek je téměř tří rozměrný model. Hennrich obrázek popsal – číslo popisné i kdo tam bydlel. Jenomže nás často zmátl například tím, že nakreslil některé místo v jiné perspektivě, a tak bylo těžké určit přesné místo, kde dům stál.


Hledali jsme v katastrech, abychom místo přesně určili, ale nejvíc nám pomohlo, když jsme našli v archivu v Kadani smlouvy pojišťoven i s fotografiemi, z období před válkou,“ vyprávěl kurátor muzea Radek Zozulák, který opatřil každý panel skic domků i mapami, ve kterých najdeme místo, kde objekty stály.


Hennrich zřejmě neměl výtvarné ambice, ale z jeho obrázků se vynořuje nejen historie, ale i půvab malého městečka i přilehlých obcí, které můžeme na několika panelech opatřených plánky míst shlédnout až do 7. listopadu.

Autorka: Jana Vlčková