Tady máte obří pískovcový kvádr a snažte se.

Umělkyně Jitka Kůsová se do toho pustila a během sympozia ve francouzském městečku La Bresse vytvořila sochu, která se líbila porotě nejvíce ze všech. „Jako jediná žena jsem tam dělala z kamene. Trochu nevěřícně na mě koukali, ale když viděli, jak se to zhmotňuje, tak už uvěřili,“ říká s mírným pobavením v hlase sochařka. Na sympoziu byla v pořadí teprve druhým zástupcem Česka za dvacet let.

Vítězství pro ni bylo nečekané. „Byla jsem ráda, že mě vyzvali k účasti, bylo to výborné sympozium. To ocenění mě samozřejmě velmi potěšilo,“ říká umělkyně, která žije a pracuje v Útočišti nad Kláštercem nad Ohří.

Ve Francii, na setkání umělců ze všech koutů světa a k poctě sochařky Camile Claudel, zabodovala s dílem z růžového pískovce. „Socha se jmenuje Člověk za časů vodnáře. Je to socha naděje pro nové tisíciletí (vodnáře), které má podle předpovědí přinést větší uznání duchovních hodnot,“ podotkla Kůsová. Kromě sochařství také maluje a kreslí.

Kůsové práce dobře znají i lidé z Chomutovska. Jedna její socha zdobí parčík na Žižkově náměstí v Chomutově, další mají například v Klášterci v Lázních Evženie nebo v proluce mezi náměstím a zámeckým parkem. Kromě toho jsou její kamenná díla k vidění v Radonicích, Vintířově, Ústí či v Německu.