Čtyřka ZDARR (dva akordeony, saxofon, klarinet, bicí plus čtyřikrát zpěv) je v Mostě a nejen blízkém okolí velmi aktivní. Vznikla v roce 2000 v Mostě, texty jí píše i úspěšný mostecký básník/ spisovatel Pavel Brycz.

I čtvrté album „AR 2 3", stylově a textově pestré CD (15 kousků), si kapela vydala sama. V Metru ho zahraje i nabídne ke koupi za pakatel. Křtila ho v květnu na zámku v Korozlukách.

Překvapením je už úvodní rodičovská. „Mít kluka, to je báječný, nemyslím ale na slečny, když každý den mi řekne tati…" Ten reggae song je fajn cestou z krize středního věku, ale ZDARR a krize? Hole Hole je hudebně rozverná úvaha o malých válkách černých a bílých. Těch ze šachovnic…

Balkánské rytmy čtyřka umí v písni Pouť, čapky Balkánu jim zdobí hlavy. No někdy ženě nevysvětlíte, proč mezi tou voňavou nazdobenou perníkovou krásou nedostala srdce… Tak co? Potěšit ji či nitro panáčkem? Ale páni Zdaři, kdy jste byli naposled na pouti? Copak dnes pouťové atrakce stojí bůra či dvacet?

Na lidovou notu (fajn klarinet) hraje čtyřka v písni Po sobotě, zjemní, ač zpívá o vážných věcech, v Hraně. Zvolna roztančí Ptákem (bez peří), blues Čtyřicet (Curriculum vitae) je Bryczova nostalgická, melancholický je též pěkný Podzim. Dál se kapela vymlouvá na boty, proč nešla za Galinou. Roztomilé? Trapné? Jak pro koho… Zábavné úlety nakonec? Píseň baobabí i remix Smím prosit? Ten s „povědomou" citací klasiky. Na co jsem zapomněl, snad dá kapela už dnes večer v Medůze. A zbytek u vás obýváku.