Jména mají spojitost s historií města Chomutova z období konce 18. století, kdy se stal svatý Viktor patronem města a jeho ostatky byly údajně uloženy v kostele sv. Ignáce na náměstí 1. Máje. V kostele jsou oba světci zobrazeni v podobě soch vedle oltáře, sv. Viktor i na jižní straně Trojičního sloupu na náměstí.


Očima hostitele


Starou tradici třídenních lidových slavností, která svátky obou světců provázela, se rozhodla před pěti lety obnovit umělecká vedoucí folklórního souboru Krušnohor o.s. v Chomutově Jaroslava Macháčková.


„Letos jsme slavnosti rozšířili o další den a další scénu na zámku Červený hrádek. Už v minulosti jsme chtěli scénu rozšířit a začali vyjednávat s Podkrušnohorským zooparkem, kde se nám zdál vhodný skanzen Stará Ves. Když nás v loni pozvali ze zámku na Martinskou husu, tak jsem je oslovila, protože je to reprezentativnější místo. Letošní ročník hodnotím kladně. Problémem je každý rok hlavně propagace slavností, na kterou soubor nemá tolik finančních prostředků,“ zhodnotila letošní ročník Jaroslava Macháčková.


Členové hostujících souborů byli ubytováni stejně jako předchozí rok na internátu zemědělského učiliště v Jirkově a v Domově mládeže v Chomutově na Březenecké.


Zahraniční soubory si Krušnohor pozval na základě osobních setkání. „Soubor z Litvy jsme poznali minulý rok v Lotyšsku, kde jsme se zúčastnili projektu pro mládež EU. Survartukas se sem hodí typově i věkově. Se souborem Magura z Kežmaroku jsme se setkali na Karlovarském festivalu a čekáme, že nás na oplátku také pozvou do Kežmaroku,“ sdělila Macháčková.


Setkání generací


Druhý domácí soubor Skejušan s uměleckou vedoucí Kateřinou Romančákovou a organizační vedoucí souboru Kateřinou Martínkovou zalitoval, že bylo na tento víkend zorganizováno víc kulturních akcí, například „Kamenčák“, a tak na slavnosti přišlo méně lidí než se očekávalo.


„Z hostujících souborů jsme byly nejvíce nadšené ze Slováků. Ve svém repertoáru měli i řadu rusínských písní, a tak jsme zpívaly s nimi. Soubor z Litvy nám byl vzdálený jak hudbou, tak i pomalejšími rytmy, ale velmi jsme obdivovaly jejich krásné kroje“ shodly se v názoru obě vedoucí Skejušanu, a dodaly, že nezapomenutelným zážitkem celých slavností byla mše v kostele sv. Ignáce, na které zpívaly všechny soubory společně.


Viktoriánské folklórní slavnosti jsou důkazem toho, že folklór není záležitostí jen starší generace, většina účinkujících jsou mladí lidé.
Šestnáctiletý Marcel Urban ze souboru Stázka z Teplé u Mariánských Lázní se svěřil: „Jsem členem souboru teprve půl roku, ale dřív v něm byla i máma a teta. Je to úplně jiný zážitek než v ostatních kroužcích. Mám rád rockovou a popovou hudbu, ale folklórní soubor mě baví.
Vystupoval jsem už na festivalu ve Strážnici, ale v Chomutově se mi to také moc líbí.“


Umělecký soubor Krušnohor přispívá k propagaci kulturního dění a folklóru nejen v Chomutově, ale i za hranicemi okresu i České republiky.

Autorka: Jana Vlčková