Předzvěstí vydání nového alba skupiny České srdce (podzim 2013, Supraphon) je kolekce „První tři". Nabízí komplet zremasterovaných CD „České srdce" (1991), „Srdce z Avalonu" (1993) a „Pohřebiště hitů" (1984).

Ta tři alba dokazují, že České srdce bylo v polovině 90. let fenoménem. Některé jejich písně byly doslova sametové, třeba jasný „revoluční" hit „České srdce". A dodnes dám ruku do ohně za písničky „Zaslíbenej kraj" nebo „Z očí do očí". Mají své kouzlo, svůj náboj, nezestárly. Navíc 20. výročí vydání důležitého alba „Srdce z Avalonu" je impulzem k reedici 1. části historie dosud fungující kapely.

Ty staré fotky…

„Prohraboval jsem se ve starých fotkách, to vždy vrátí trochu zpět. Vzpomněl jsem si na začátky, kdy jsme vydali 1. LP. Křtili jsme ho v Lucerně hned po prvním hraní v Holandsku. Skvělá doba! Bolševik byl pryč a my si už mohli dělat, co chceme," ohlíží se Michal Šenbauer. S Pavlem Kučerou, Karlem Holasem a Ondřejem Muchou stál na začátku české folkrockové cesty skvělé kapely, srdcovky.

Spolupracovali jste s world music legendou Alanem Stivellem, hráčem na keltskou harfu. Jak a kdy to vlastně začalo?
M. Š.: U druhého alba „Srdce z Avalonu" jsme prvně navázali spolupráci s legendou keltské hudby Stivellem, se kterým jsme s Karlem Holasem jeli jeho evropské turné.

Jak jste ty časy prožívali?
M. Š.: Nazval bych to mystičtějším obdobím, které se přehouplo do třetího alba Českého srdce s coververzemi světových hitů. Vznikaly živě, když jsme většinu času trávili v Bretani na turné se Stivellem a občas hráli po hospodách Bretaně.

A teď asi trochu poťouchle: proč první tři a ne třeba první dvě či poslední čtyři?
M. Š.: Právě ta alba má ve svém katalogu firma Supraphon. Navíc vznikla v důležitém období zaznamenávajícím tři vývojové změny kapely. Měli jsme tak pocit, že by bylo dobré, kdyby tyhle desky vyšly dohromady.

Jak se od té doby změnilo složení kapely?
M. Š.: Z první sestavy jsme dodnes zůstali bubeník Ondřej Mucha a já. Housle se nám po odchodu Karla Holase změnily už dvakrát, baskytaru jsme obměnili nedávno.

Odešel jste, Karle Holasi, z Českého srdce za lepším?
K. H.: To se takhle říct nedá. Po desce Oheň, voda, vzduch nám to už nešlo tak dobře, jako dřív, a já jsem už hrál s Čechomorem, tak jsem odešel dělat Čechomor. Ale rozešli jsme se v dobrém.

Album Srdce z Avalonu je prý vaše nejzásadnější, je ovšem už dvacet let staré; žádné podobně zásadní nebo zásadnější od té doby už nemáte?
M. Š.: Člověk vytváří album vždy s nějakými zážitky, prožitky a zkušenostmi, které do něj promítá. Některé desky jsou podle těchto prožitků zásadnější, jiné o něco méně; nevím ale, jestli to podobně cítí i veřejnost a kritika.
Z každého alba mám oblíbené věci, ale také jsou na každém i ty, které člověk přeskočí, už ho tolik nebaví.

Občas mě pozvou

Jak často si spolu, České srdce a Karel Holas, dnes zahrajete?
K. H.: Michal občas zavolá, že má kapela výročí, to si rád přijdu zahrát. Nebo mě zve na koncert, což je od něj hezké. Jsme schopni se i navštěvovat. (smích) Pravidelně se potkáváme i na Michalově festivalu Okoř se šťávou (kde mělo letos nové 3CD Českého srdce křest poznámka autora).
M. Š.: A dáváme si vzájemně dárky naše alba. Keltové ale neměli přesně dané všechny dny slavení, dáváme si je nepravidelně. Vždy se těšíme, až ta druhá kapela dodělá CD, že ho dostaneme. (smích)

Komplet „První tři" má i některé písně, které se na původních albech neobjevily…
M. Š.: To jo, na našem prvním albu, které dodnes na CD nevyšlo, jsou to dvě písničky. „Svatozář" jsme posléze natočili na album „Oheň, voda, vzduch". Na „Nemusíš mě šetřit", jsem v průběhu let úplně zapomněl. Když jsem ji teď po letech slyšel, těžko jsem se vpravoval do její nálady!

Mluvíme o albu „České srdce", které vyšlo na vinylu a na kazetě. Na CD nikdy, ač prý mohlo…
M. Š.: To vůbec nechápu. Asi jsme byli takoví odpůrci digitálu, že jsme sami vydání na CD zakázali! (smích)
K. H.: Já si na to vzpomínám. Cédéčkové vydání jsme nezakázali, ale v Supraphonu řekli, že nejdřív vydají elpíčko a teprve pak CD, k čemuž už se ve firmě nikdy nedokopali. A nám to vlastně tehdy bylo docela jedno.
M. Š.: To je pravda. Byli jsme šťastní, že nám vyšla deska a soustředili jsme se na živé hraní. Ale jedna zajímavost: ta naše první deska vyšla na cédéčku v anglické verzi! Originál, mimochodem co se prodeje týče v Česku hodně úspěšný, ale na cédéčku nevyšel nikdy. Tedy až doteď.

Čechomor točí desku

Spolupracujete stále s hvězdou bretonské muziky Stivellem?
M. Š.: Občas si spolu zahrajeme, jak České srdce, tak Čechomor. České srdce natáčí teď novou desku, tak uvidíme; třeba se na nějaké spolupráci s Alanem zase dohodneme. Na turné, během kterého jsme s ním v půlce devadesátých let projeli celou Evropu, vzpomínáme dodnes s láskou.

Pohřebiště hitů, vaše třetí album, se od těch předcházejících dvou trochu liší.
M. Š.: Ta deska vznikla vlastně náhodou. V době, kdy jsme hráli s Alanem Stivellem, jsme měli řadu koncertů a pro odlehčení jsme s jedním bretonským dudákem hráli po tamních hospodách. Náš hospodský repertoár byl široký: od bretonských a našich lidových písniček až po hity Led Zeppelin, Simple Minds nebo i U2.
Hráli jsme ve složení dudy, kytara, housle a zpěv. Tři z koncertů jsme si, byť na jednoduchý magnetofon, nahráli; doma jsme si je pak poslechli a zjistili, jak skvělou mají ty nahrávky náladu. Tady v Česku nám do nich kamarádi Jiří Veselý a Jiří Zelenka z Etc… dotočili rytmiku a basu, přes dobrý pult jsme všechno smíchali, provedli důkladný mastering a desku vydali. Přemýšleli jsme nad názvem a „Pohřebiště hitů" nám přišlo jako vtipný název. Z celé té desky je, myslím si, cítit, jak dobře jsme se tehdy v Bretani bavili.

Na titulu obalu trojalba „První tři" je krásná, taky vtipná fotka, jak jinak, z Bretaně!
K. H.: Na vznik téhle fotky si živě pamatuju. Byla to obrovská legrace. Různě jsme blbli, k tomu hra se stíny… Focení jsme si užívali byl to pro nás moc krásný den.
M. Š.: Navíc na úžasném místě Granit Rose (růžové kameny) na severu Bretaně, to je naprosto neuvěřitelný kus země. Vypadá trochu jako mimozemská planeta, protože působí úplně jinak než okolí.

Nové album kapela České srdce plánuje vydat už na podzim…
M. Š.: Tu desku máme asi dva roky roztočenou. Teď bych rád vzal nahrávky do Bretaně, kam jinam, a dodělal nějaké věci s různými hosty. Snad to všechno klapne a na podzim, konkrétně v listopadu, album skutečně vyjde.