OTÁZKY DO ANKETY

1) Co vás v roce 2012 v kultuře uspokojilo, pobavilo, nadchlo nebo pohltilo?

2) Co vás loni v kultuře naštvalo, znechutilo, mrzí?

3) Co byste doporučili z toho, co vás pobavilo? Knihu, film, CD, výstavu, koncert, interpreta, webové stránky, projekt… ?

4) Prozradíte, co vše si od letošního roku slibujete?

David Deyl, Chlumec u Ústí: Monika Absolonová mě nadchla zpěvem i hraním

1) V Ústí nad Labem to bylo jednoznačně uvedení muzikálu Funny Girl s Monikou Absolonovou v hlavní roli, která mě nadchla zpěvem i hereckým projevem! A v Praze koncert Lionela Richieho, kde jsem měl tu čest vystoupit jako speciální host. Lionel to s publikem umí a atmosféra byla nepopsatelně skvělá.

2) Neumím přesně pojmenovat jednu konkrétní věc či událost. Ale mrzí mě nekulturnost celého regionu. Na Moravě se konají v každém menším městečku slavnosti s bohatým kulturním programem a u nás na severu je to bohužel spíše výjimkou.

3) Doporučuji knihu Mnich, který prodal své Ferrari, ve které najdete klid, mír a pokoru!

4) Mé přání je prožít celý rok 2013 naplno. Dělat vše tak, jak nejlépe dovedu a najít si vždy čas na své přátele a na svoji rodinu!

David Deyl, pop zpěvák z Chlumce u Ústí, ale i z Prahy

Emilio Dvořák, Děčín/Ústí nad Labem: Těší mě, že kultura ještě neumřela

1) Těší mne, že kultura ještě neumřela. Byť se o tom delší dobu mluví (v lednu asi končí Biograf U Františka v Ústí), ani do budoucna to na mrtvičku nevypadá. Dál jsou tu lidé, kterým na ní záleží z hlediska pořadatelského, podpůrného či návštěvnického. „Všichni se potřebujeme".

2) Cirka 10 let mne mrzí, že pořadatelé mezi sebou nevynalezli lepší způsob komunikace, který by kultuře pomáhal. Někdy to spíš vypadá, že „slabší je nucen ustoupit silnějšímu", ale z lidí hlupáky neuděláte: ti si vždy ze stále široké nabídky vyberou, kterou akci podpoří. Někdy se toho v jeden večer děje tolik, že rozdělit tyto akce do „hladových prázdnin" či jiných „hluchých" období, hned je veseleji. Ale kdo odolá nikam nevyrazit, když se toho tolik děje? Je škoda sedět doma, když jsme pozváni na tolik míst…

3) Sledovat vše a hlavně: Neztrácet přehled! Vždy je dobré vybrat si „aspoň něco" namísto „vůbec ničeho". Těžko lze podpořit vše, ale je dobré a užitečné „být u toho". Nezapomínejme: Člověk potřebuje chléb, ale i hry.

4) Že bude ještě lepší než ty stávající! A věřte-nevěřte, bude: stačí jen chtít (ale je třeba pro to i něco udělat). Pomáhejme si, sdílejme spolu dojmy a pocity, snažme se ten „napnelismus" ve společnosti odlehčit. Dobrých skutků není nikdy dost, stejně jako lidí, kteří se o ně snaží. Vypněte televize, internet…, vypněte sebe a běžte: do přírody, do ulic, mezi lidi. Mluvte s nimi a poznáte, kolik štěstí, lásky a radosti na světě je. Vždy bylo, vždy bude…

Emil „Emilio" Dvořák, redaktor i editor v měsíčníku Nové Ústecké přehledy, pořadatel benefičního Útulek Festu (12. ročník 15. 6. 2013), cestovatel, milovník zvířat i života

Jana Galinová, Litvínov: Štve mě krátkozrakost a arogance české vlády

1) Nadchlo mě, že se v hledišti našeho Docela velkého divadla Litvínov objevila řada nových malých diváků, které k nám přivedli rodiče, pro které jsme hráli před šestnácti lety, když jsme divadlo otevřeli.

2) Štve mě arogance a krátkozrakost české vlády . Především proto, že se starám nejen o sebe, ale i o další lidi, kteří díky divadlu nejsou na podpoře a snaží se uživit tím, co umějí nejlépe. A tahle vláda dělá všechno pro to, abychom co nejdřív svoji práci vzdali a šli na podporu, nebo s hrdě vztyčeným čelem umřeli hlady.

3) Velkou radost mi udělala básnická sbírka Michala Horáčka „Český kalendář". Určitě stojí za přečtení. A Ježíšek mi přinesl CD „Tribute", což je nahrávka koncertu k Horáčkovým narozeninám. Potěšilo mě, že interpreti vzdali hold autorovi a projevili mu úctu a vděk. V současné době to nebývá častým jevem. A protože Michal Horáček je Roudničák, určitě do téhle ankety patří.

A samozřejmě Jarek Nohavica. Jeho živý koncert, po dlouhé době osobní setkání s ním a nakonec i jeho nejnovější CD „Tak mě tu máš".

4) Že my, umělci a kulturní pracovníci nepomřeme hlady. Že něco vydržíme. A že se snad přece jen najdou osvícení lidé, kteří pochopí, že bez mecenášů, sponzorů a podpory státu, krajů, měst a obcí umění prostě umře na úbytě. Zničit fungující umělecká tělesa je otázkou několika měsíců. Jejich znovuvybudování pak otázkou mnoha let. A úplně stejné je to s kulturou celého národa.

Mgr. Jana Galinová, herečka a dramaturg Docela velké divadlo Litvínov

Kateřina Hejlová, Litoměřice/Anglie: Britský a český humor jsou si dost podobné

1) Vzhledem k tomu, že žiji v Anglii a domů létám sporadicky, mám dění v Čechách zprostředkované. Za Kanál se nám donesou jen ty skutečné pecky. A mezi ně nepochybně patřil i náš loňský historický úspěch v tenise, zlatá obhajoba Špotákové, ale i náš vyvedený kousek s holínkami na Olympijských hrách v Londýně, který Brity nadchl. Opět se mi potvrzuje, že britský a český humor je v mnoha směrech velmi podobný.

2) Nemohu jinak, než zmínit náš stávající politický marasmus, který bohužel velmi intenzivně vnímám i z Anglie. Je vidět, že voliči jsou už vážně zoufalí, když upínají své naděje ke komunistickým kandidátům. A co hůř, oni ve volbách skutečně vítězí a pomalu, ale jistě začínají tahat za nitky vládního dění. Je to alarmující, smutné, ale lidem jako by to snad bylo jedno.

3) Snad aby lidé víc přemýšleli a nenechávali se tolik strhávat masou a falešnými, uměle vykonstruovanými hodnotami. Podle mayského kalendáře vstupujeme do nového cyklu. To je šance začít s čistým štítem, nebo ne?

4) Věřím ve změnu. V poslední době mám pocit, že všechno kolem mě nějak hibernuje. Už by to vážně chtělo začít něco dělat.

Kateřina „Katty" Hejlová, rodačka z Litoměřic, spisovatelka, překladatelka, nyní žije v Anglii

Arnošt Herman, Ústí nad Labem: Nové knihy Albatrosu učí děti milovat mateřštinu

1) Nadchly mě skvělé knihy vydané Albatrosem, učící děti milovat mateřštinu: „Jaroslav Vrchlický: Začarovaný tatrmánek" a „Hrábky drábky odpadky krasohled české poezie pro děti 19. století". Obě uspořádal Petr Šrámek a jsou nádherně ilustrované. Nadchl mě na hradě Střekov muzikál „Noc na Karlštejně" i jubilejní koncert Fešáků v DK Ústí. Se ženou jsem byl pak nadšen naším obvyklým velikonočním pobytem na Hrubé Skále.

2) Naštvalo mě, že politikům jde jen o ně samotné a nikoli o občany. Štve mě i vlekoucí se vládní krize, která přinesla všeobecné znechucení politikou. Poslanci by se měli stydět za to, že si odhlasovali každý měsíc tisíce a mně jako důchodci dali „žebračenku" 148 Kč. A znám seniory, kteří dostali ještě méně.

Přál bych si, aby se ta naše řeč nemusela červenat, promluví-li někteří politici. Bojujme proti úpadku naší mateřštiny (Karel Čapek trefně nazval svoji esej o ní Chvála českého jazyka), aby se nehemžila cizími výrazy hlavně anglickými. Copak pro ta cizí slova nemáme často přiléhavější český výraz?

3) Doporučil bych knihy z projektu Českých dějin, vyšly už „Přemyslovci budování českého státu" a „Lucemburkové Česká koruna uprostřed Evropy".

4) Přál bych si, aby na knihkupeckých pultech bylo víc a hlavně zdařilých knih českých autorů a aby pro diváky přišla ta stará zlatá léta českého filmu.

Arnošt Herman z Ústí nad Labem, spisovatel a místopředseda Severočeského klubu spisovatelů

Pavel Houfek, Teplice: V našem regionu cítím podporu české hudby

1) Pokud se budu držet muziky a regionu, ve kterém se pohybuji, cítím v poslední době podporu české hudby. To mi dělá radost. Mluvím tedy zatím pouze o regionálních médiích. A co znamenal rok 2012 pro nás jako kapelu? Tak určitě řadu skvělých koncertů, natočení části desky a poprvé v naší historii natočení videoklipu. Ten splnil vlastně všechna kritéria, na které jste se ptal.

2) Zde se mohu obratem vrátit k odpovědi z předešlé otázky. Mluvím o postoji celoplošných médií, která se chovají k hudbě jako k masovému výrobku. Asi je to bohužel přirozený vývoj. Možná to tu bylo vždy, ale až teď na to tvrdě narážíme. Dost mě štve, že není větší podpora autorských dílek a spíše vítězí různé revivaly, parodie nebo jiné parazitování na již dříve úspěšných dílech.

3) Pokud chcete najít, co vás obohatí, tak je nutné hledat. Nemám na mysli YouTube, televizi nebo rádio, ale kluby, divadla, interakce jakéhokoliv druhu. To vám virtuální svět nenabízí. Tím, že budete chodit na živé produkce, poroste kvalita kultury. Za to ručím. Umělci najdou smysl nás znova obohacovat. Interakce, která ovlivňuje pozitivně umělce i diváky. To nelze zažít přes WI-FI, to se musí vyrazit ven! Moc se mi líbilo třeba na Barování se Sandrou Novákovou. To je naprosto ojedinělý projekt, kde jsme si rádi zahráli, ale byl jsem tam i jen tak jako divák. To určitě stojí za to…

4) Slibuji si více diváků v klubech a na koncertech. Určitě chceme hrát i na rádiových vlnách a věřím, že postoj velkých médií se také posune správným směrem a rozjedeme se více i v televizi. S mým tvůrčím kolegou Filipem Šaškem teď zažíváme tvůrčí succes. Je dobré mít pro nápady rovnou odbyt a zpětnou vazbu od diváků. Chystáme další klipy a dotočení CD. Takže co si slibujeme nejen od roku 2013? Že to zmáknem a bude se to líbit.

Pavel Houfek, Teplice, severočeská hudební skupina Pavel Houfek band

Jaroslav Huráb, Jirkov: Jirkovský sbor Ventilky letos oslaví patnáct let

1) Šestý ročník soutěžního festivalu sborové populární hudby „Jirkovský Písňovar" pořádaný v příjemném prostředí zámku Červený Hrádek. Jsou to v podstatě tři dny nabité zpíváním, mladými lidmi, dobrou náladou a energií. Letos zde bylo 18 sborů a více než 300 zpěváků z celé ČR. Obdivuji zde organizátorskou práci sbormistra Luboše Hány, který Písňovaru dokázal vtisknout republikové renomé a jehož sborová aranžmá jsou v repertoáru mnoha českých sborů. Již dnes se těším na 7. ročník, tedy na Jirkovský Písňovar 2013 !

2) Na to, co by mělo mrzet, jako optimista zapomínám.

3) V roce 2013 oslaví jirkovský sbor Ventilky 15 let svého trvání. Určitě připravují něco originálního. Jakýkoliv jejich koncert doporučuji.

4) Dokončit opravu vnějšího kabátu kapličky na návsi Jindřišské, o kterou se společně staráme, a pohodové akce kolem ní. A mohu-li si přát i nemožné, pak začít s obnovou turistické rozhledny poblíže Jindřišské.

Ing. Jaroslav Huráb, Okrašlovací spolek Jindřišská u Jirkova, okres Chomutov

Milan Kaňák, Ústí nad Labem: Mrzí mě dnes velmi tristní situace v divadelnictví

1) Omlouvám se, že zůstanu na „domácí" půdě. Pohltily mne, a dá se říci, že nadchly, navázané kontakty Severočeského divadla se Státním zámkem Duchcov, ústící do účinkování baletního i operního souboru v zámeckých prostorách. A také práce s kolegy v Severočeském divadle na přípravě inscenace Verdiho opery Nabucco.

2) Mrzí mne všeobecně současná velmi tristní situace v české kultuře a v divadelnictví zvlášť, počínaje tanečky okolo Národního divadla a Státní opery Praha; problémy jsou bohužel větší či menší vlastně všude. „Na kahánku" má Slovácké divadlo v Uherském Hradišti, s těžkostmi zápasí Slezské divadlo v Opavě, ale též český klenot divadlo Semafor… Snad na severu Čech nový způsob zřizování Severočeského divadla povede k lepšímu.

3) Hodně dlouho se kochám hereckými výkony Ivana Trojana, v loňském roce mne nadchlo nejen jeho umění, ale vůbec celková koncepce, herecké obsazení i poselství filmu Davida Ondříčka „Ve stínu". Stojí za to vidět několikrát a hodně přemýšlet…

4) Od žádného nového roku si nikdy raději moc neslibuji, letos by stačilo naplnění poslední věty odpovědi na otázku číslo dvě.

Milan Kaňák, dirigent, šéf opery Severočeského divadla Ústí nad Labem

Zlata a Petr Jílkovi, Teplice: Těšíme se na nové album Pavel Houfek bandu

1) PJ: Jednoznačně mě nadchlo, že i v dnešní době se může podařit kapele regionálního charakteru natočit videoklip a díky pár spřízněným duším ho dostat na TV Óčko a jejich písničky na vlny Českého rozhlasu Sever. Mluvím o kapele Pavel Houfek band, která mě opravdu pohltila.

1) ZJ: Maximálně mě uspokojilo, že se na nás loni obrátili jednotlivci i firmy, chtěli i díky nám prorazit „do světa". Spojení dobrého klienta a kvalitní propagace je totiž magické. Zkuste web naší agentury…

Zaujalo mě několik knih a osobní setkání s bestsellerovým spisovatelem Simonem Mawerem, autorem „Dívky, která spadla z nebe". Přes Vánoce jsem přečetla také knihu „Otčina": Je o tom, jak by to třeba mohlo být dál, kdyby Hitler vyhrál válku.

2) PJ: Všeobecně mě štve zakonzervovanost rádií, nechuť podporovat nově vznikající kapely a divadla a podpora rychlokvašných projektů typu TV talentových soutěží. Ještě že stále fungují regionální média, která se snaží. Ale stačí to? Bude-li to stačit posluchačům, divákům a čtenářům, nelze docílit změny.

3) ZJ: Doporučuji knihy Otčina, Dívka, která spadla z nebe a pro rodiče knihu „Jak ho nezku…t"; zvláštní název je výstižný a kniha poučná, vtipná, realistická. A chcete-li si užít pohodu i zábavu, zajděte na koncert kapely Pavel Houfek band.

4) ZJ: Že nám všem přinese víc úsměvu a pohody, kterou si ale stejně tvoří každý sám. Těším se na knihy, které vyjdou. Na další pokračování detektivek od Jo Nesbo, na divadelní představení v Krušnohorském divadle, kam moc rádi pravidelně chodíme. Těším se na spolupráci s našimi klienty i na ty nové…

4) PJ: Slibuji si spokojenost s deskou PH bandu, která by měla během roku vyjít, a to, že avizovaný přerod společnosti v rámci „konce světa" přeci jen průběžně nastane. Mohli by si všichni uvědomit, že oboustranný pocit z dobré spolupráce, kde se odvede práce i peníze za ni, nemusí být vzácnou.

Je to fajn pocit a jsem rád, že my takovou spolupráci zažíváme. Tak ať vydrží a nejen nám.

Zlata a Petr Jílkovi, agentura Seen Media

Anna Klamo, Ústí nad Labem/Praha: Přijďte na Sukničkáře, film Jiřího Menzela

1) Nebudu zastírat, že to bylo mé ocenění Cenou Thálie 2011 v kategorii opera. Přebírala jsem ji 24. března 2012 v Národním divadle ND v Praze. Toto datum si budu pamatovat nadosmrti (spokojený úsměv).

2) Nejvíce mě v létě 2012 zasáhla zpráva o odchodu naší milované kolegyně a kamarádky, Yvettky Tannenbergerové. Zanechala tu po sobě spoustu krásného zpívání, radosti a k tomu dvě malé děti. Moc nám všem chybí.

3) Určitě se přijďte v dubnu podívat do kin na nový film Jiřího Menzela „Sukničkáři". Mám tu čest hrát v něm spolu se svými kolegy z českých divadel, ale hlavně je zde zachycena současná problematika existence divadel a života umělců, typickým „menzelovským" humorem.

4) Určitě bych ráda pokračovala ve zpívání. Práce u filmu byla fantastická, ráda bych si ji ještě někdy zopakovala a také bych se ráda věnovala soukromé výuce zpěvu a herectví. Ale hlavně mám rodinu, takže bych se jí letos chtěla věnovat více než loni… Máme za Prahou domeček se zahrádkou, v létě bych ráda okopávala jahody a rajčata (úsměv).

Děkuji svým příznivcům a přeji všem šťastný rok 2013!

Anna Klamo, nositelka Ceny Thálie 2011 za náročnou titulní roli v opeře Lakmé, sólistka Severočeského divadla v Ústí nad Labem

Antonín Kny, Praha: Jindra Šťáhlavský měl v Ústí potlesk vestoje!

1) V rámci našeho „fešáckého" turné ke 45. výročí založení kapely, mimochodem vznikla právě v Ústí nad Labem 22. 12.1967, nás nadchlo především naše představení 17. prosince v ústeckém DK Chemiků. Diváci zde byli fantastičtí, my jsme se snažili odvést co nejlepší práci a vrcholem představení bylo krátké vystoupení našeho bývalého člena Jindry Šťáhlavského, který je kvůli dlouhodobé nemoci upoután na invalidní vozík. Odzpíval své dva největší hity, „Jaro" a „Pojedou", sklidil obrovský úspěch. Jako projev uznání jeho výkonu a celoživotní práci celý sál vstal a hlasitě tleskal vestoje.

2) Mrzí mě obecně malá návštěvnost ústeckého finále mezinárodního hudebního festivalu Porta. A to i přesto, že hlavní pořadatelé a duchovní otcové této legendárního akce i loni učinili pro dobrý program maximum. Činí tak každý rok, ale zájem o akci bohužel upadá. Je to velká škoda. Vždyť Porta neodmyslitelně k Ústí nad Labem patří a je velmi těžké získat si stále nové a nové posluchače z řad mladšího obecenstva.

3) Doporučil bych čtenářům, posluchačům a divákům zbrusu nové výběrové CD Fešáků „Fešáci 45 LET: Největší hity a bonusy /1967 2012/". Na 2 CD v jednom balení dostanou to nejlepší, co kdy Fešáci, legendární ústecká kapela, natočili. Je to celkem 45 písní + 4 zbrusu nové bonusy. S realizací rozsáhlého česko-slovenského fešáckého turné a s vydáním tohoto dvojalba nám pomohl pivovar Březňák z Velkého Března, kterému bychom tímto rádi poděkovali. Pomohl nám i Deník.

4) Hlavně obecné zklidnění ve společnosti. Návrat ke slušnosti a k trvalým hodnotám. K úctě jednoho občana ke druhému. Zvýšit hrdost k naší krásné zemi a k tomu zvolit dobrého prezidenta.

Antonín Kny, 25 let člen kapely, kytarista, skladatel, kapelník a manažer skupiny Fešáci. Původ části své rodiny má ve Svádově poblíž Ústí nad Labem, do 18 let bydlel v Děčíně a od 19 let žije na Praze 6.