Ohlíželi jsme se se zakládajícím členem Spirituál kvintetu Jiřím Tichotou. K výročí jeho kapela dostala balíček s deskami Kvintetu i s DVD…

Vzpomínání je jiné než k padesátce. V krabičce je vašich prvních 8 alb, 2 bonusová CD i DVD.
Je to zejména shrnutí období, kdy jsme točili u Supraphonu a Pantonu. Se Supraphonem jsme si řekli, že bude zajímavé nabídnout dnes už hůře dostupná LP. Na můj návrh přibyl bonus, neúplné CD současné sestavy Spirituál kvintetu s novými písněmi a DVD s více než třemi hodinami nahrávek od nejstarší po současnou sestavu. Reprezentativní komplet!

Prastaré rarity

Kolekce má CD s vašimi prvními nahrávkami ze starých vydaných nosičů či z vašeho archivu?
Tak i tak. Většina je ze singlů, EP či samplerů s více interprety + pár rarit z našich prvních krůčků. Měl jsem je doma na magnetofonových páscích a je poznat, že jsou starší než padesát let.

Supraphonský komplet má i album nahrané pro firmu Artia. Ta za totality produkovala desky určené na vývoz za hranice…
To LP má zajímavý osud. Bylo na export, točili jsme anglicky zpívané spirituály, LP se jmenovalo Every Time I Feel the Spirit. Jeho éra ale končila záhy. Rumunsko si objednalo 7 tisíc výlisků, ale tamní cenzura, když zjistila, že jde o náboženské písně, je Artii vrátila. Když se rozneslo, že ji bratrské Rumunsko odmítlo, nikdo už ji nenabízel jinam. LP zůstalo v archivu do listopadu 1989. Později jsme se k němu vrátili a doplnili je o šest písní, aby to vydalo na regulérní cédéčko Hallelu!.

Hrozilo i rozpuštění Kvintetu?
Od státní moci jednou za Palachiády. I pak přišly zákazy, ale většinou regionální. Navíc všichni jsme měli svá zaměstnání, tak bychom se uživili jinak. Ale ještě jednou jsme měli opravdu namále, to kvůli pásmu obrozeneckých písniček s názvem Kníže Hanka; připravili jsme ho pro Divadlo Ateliér. Dost nám zavařil pověstný „majitel kultury" plk. Trojan; tvrdil, že máme protistátní texty. My dokázali, že je psal Karel Havlíček Borovský, tak nám nakonec „jen" zakázali to pásmo a vyhodili nás z Ateliéru. Jinak se vlastně nikdy nic tak vážného nestalo. Takže asi nejhůř z nás dopadl Honza Thorovský, to byl ale jeho osobní průšvih. Rok po sovětské okupaci Československa ho totiž chytli, jak odněkud sundavá sovětskou vlajku a vyhodili ho ze studia.

Vděk našim otcům

Už jste jediný žijící zakládající člen Spirituál kvintetu, tehdy kvartetu; jak často vzpomínáte na „otce zakladatele"?
Ke stáří čím dál častěji a vděčně. Tenkrát jsme nemysleli, že tu kapela bude 55 let, ale mí tři kolegové brali vše dost vážně. Dnes mi připadá, že v té době byla moje role kapelníka nejjednodušší.

Co myslíte, jaká budoucnost čeká Spirituál kvintet?
Dál jede, máme neustálé turné. Vyvrcholení oslav pětapadesátky máme teď na koncertech 15., 16. a 17. října v pražské Lucerně s mimořádnými hosty (vedle bývalých členů). Koncerty ozdobí Dagmar Pecková, Hradišťan a první den i Jarek Nohavica. O další budoucnosti by asi měl mluvit někdo mladší z kapely, svou činnost v Kvintetu považuji za víceméně dokončenou. Je otázka času, jak dlouho budu moci přispívat hraním a třeba i aranží. Závisí to na zdraví a jestli ostatní budou chtít. Ale myslím, že jsou plni chuti a energie, takže jistě budou pokračovat. Je otázka, jestli se to třeba neprojeví aspoň symbolickou změnou jména Spirituál kvintetu, přeci jen už to bude bez zakládajícího člena… ale to není podstatné. Důležité je, že jde o skvělé muzikanty a výbornou partu. Určitě mají na to, aby ještě užívali muzikantského života a toho, co už Spirituál kvintet pro budoucnost svých členů vykonal.