„Jedním z plánů hry je podívat se Čechům pod kůži, sáhnout si na naše svědomí," řekla režisérka Jana Svobodová, spoluautorka Sóla pro Lu.

Vždy něčím překvapí etno festival Barevná planeta, seznamující Čechy s kulturou, tradicemi i životem cizinců žijících v ČR.

Třináctou Planetu, největší setkání cizinců v Česku, hostí centrum Ústí v sobotu 8. září, už o den dříve akce láká na divadla. Na Thálií ověnčený balet Cikánské kořeny/í Severočeského divadla, Zlatého draka Činoherního studia i hru divadla Archa Sólo pro Lu.

Díky Poradně pro integraci v Ústí, která akci pořádá, je na Planetu v ulicích vstup zdarma. Pobaví se tu každý, to je radost. Ale hlavní novinkou akce je „Sólo pro Lu" v pátek 7. září od 19.00 v Činoherním studiu. Více o hře řekly režisérka Divadla Archa Jana Svobodová, hudebnice i kapelnice multietnické mezinárodní skupiny AllStar Refjúdží Band a Jing Lu, herečka, zpěvačka i členka AllStar Refjúdží Band původem z Číny. V inscenaci ale hraje „jen" Lu. A jak!

Jano, prozraďte, jak vlastně vaše společná inscenace vznikla?
Režisérka: Základem představení byl rozhovor: Já se ptala Lu a ona mě. Vznikl scénář a podle něj jsme vystavěly divadelní situace. Lu vzpomíná na časy, kdy byla školačka, ukazuje běžný život Číny, obrací se na diváky… Jedním z plánů hry je podívat se nám Čechům pod kůži, sáhnout na naše svědomí.

Popisuje hra život Lu?
Režisérka: Je to její příběh, ale ne její život. Je tu i fikce, vždyť součástí jejího života jsou i sny, touhy, vzpomínky… Sledujeme mladou Číňanku, která už 15 let žije v ČR. Prožila tu mnohé, ale její srdce je trošku ještě v Číně, kde se narodila.

Čím je vaše inscenace zajímavá?
Režisérka: I tím, že si Lu na jevišti živě pomocí krabiček ke kytaře vytváří zvukové prostory. Na základě jejích improvizací, které vznikaly během zkoušek, pak napsal Michal Nejtek, litoměřický rodák, krásné skladby, prolínající se zvukovými obrazy Lu.

Kolikrát už „Sólo pro Lu" bavilo?
Lu: V Arše asi desetkrát, viděly ho také festivaly. Po premiéře přišlo pozvání do Německa na festival v Chemnitz, čeká nás Rumunsko i Makedonie a města v Čechách, máme dost co dělat. (spokojený úsměv)

Máte na hru zajímavé reakce?
Lu: Ano. Třeba Zlata Černá, jedna z nejvýznamnějších sinoložek v ČR, chodí skoro na každé představení. Vodí na ně i své studenty a profesory.
Režisérka: Hra se dost dotýká lidí, kteří už v Číně byli, i kamarádů Lu. Ona má obrovskou schopnost „fyzické paměti", do hry tak přinesla dotek trhovce z Číny. Lu už v Číně dlouho nebyla, ale její postavy se dokážou publiku zrodit před očima. A to se, myslím, hluboce dotýká lidí, kteří mají Čínu rádi. Třeba studentů, kteří v ní trávili nějaký čas.

Je inscenace vždy stejná?
Režisérka: Ptáte-li se, jestli je to improvizace, tak není. Lu vždy začíná tím, že se ptá diváků, obrací se na ně víckrát. Rámec večera je jakási beseda s diváky. Na začátku jsme si daly úkol nejen vyprávět osobní příběh Lu, to by asi bylo málo. Ale dát vše do vztahu ke globálnímu myšlení o Číně. K nevědomí, kdo Číňani jsou, ke strachu z této země. To se v představení dost objevuje.

Lu, který moment hry je pro vás silný, působivý? Třeba i to, do čeho se vám původně nechtělo?!
Lu: (směje se).
Režisérka: Byly tam i takové, ale pokud je Lu nechtěla, nakonec se vynechaly.

Tak naopak: Co je na hře pěkné, příjemné? Co si v ní užíváte?
Lu: Když na scéně existuji…
Režisérka (vysvětluje): Když lidé přicházejí, Lu už sedí na židli na jevišti. Pak se zničehonic zvedne, jde proti publiku a pět minut tam jen stojí, dívá se na lidi. To je strašně silné! Nejdřív publikum kouká, říká si „Co se děje?" Ale trvá to déle a Lu je úplně koncentruje. Když poprvé promluví, řekne, že je strašně těžké být sama na scéně, protože na to musela studovat mnoho let. Podle mě to představení také ukazuje, jak je těžké stát se v Číně umělcem. Ale i jaký má Lu talent a co musela udělat, aby ho mohla projevit.

Jano, co baví vás samotnou?
Režisérka: Já nejvíc miluju změny hry. Lu vypráví lidem, obrací se na ně přímo, a potom je zavede do svých snů a vzpomínek. Ztvární i svého starého strýčka v Číně jen gesty, hlasy, pomocí světel… Je to silné představení. Intimní prostředky, které jsme volily, na lidi velice působí.

Jak moc?
Režisérka: Někdy i pláčou, jindy se zas hodně smějí…
Lu: Zejména, když jezdím na kole jako tatínek.

Skoro jako klaun v cirkuse?
Režisérka: Ne, to není klaunské číslo. Jen záměrně oscilujeme mezi humorem a silnými emocemi. Ty jsme si zvolily do začátku a v představení s nimi pracujeme.

Jing Lu, co chcete publiku svým představením říci? Proč ho děláte?
Lu: Většina lidí, když se mě ptá na Čínu, říká: „Co Tibet? Nemáš s tím problém?" Odpovídám, že ne. To představení dělám proto, že tu žiju už tak dlouho. Jedenáct let tu hraju v divadle, ráda bych řekla lidem víc o sobě, zkusila si techniky, které jsem se tu naučila a spojit je s těmi, které znám z Číny, mám je v krvi. A také je „Sólo pro Lu" dárek mým rodičům, kteří již nežijí.
Režisérka: My jako divadelníci nemůžeme řešit globální problémy divadlem. Ale můžeme se podívat na intimní příběh jednoho člověka a skrze něj otevřít tu branku ke globálnímu pohledu na svět.

Zazní v představení čínština?
Režisérka: Hra je postavena na obrazech, 50 % představení je v čínštině, v nářečí rodného města Lu, Wuhanu. Když hrajeme pro cizince, máme ho otitulkované, překládáme ale jen češtinu. Hře v čínštině rozumíme jen jako obrazu, sdělení.

SÓLO PRO LU, Divadlo Archa, Praha

Premiéra: 28. a 29. února 2012, Archa

Hraje: Jing Lu

Hudba: Jing Lu a Michal Nejtek

„Jedno tělo a jeden hlas a dokázaly přivést na jeviště celý svět." (Jitka Polanská) Jmenuje se Čing, Čang nebo Čong? Jak tajemný je Orient? Budou nám vládnout Číňané? Představení Jing Lu a Jany Svobodové vychází z autentických životních příběhů čínské herečky, zpěvačky a tanečnice. Intimní příběh, plný tragických událostí, nepřízně osudu a zároveň cesty za úspěchem, je konfrontován s globálními otázkami dnešního světa a ambivalentním vztahem západní společnosti k Číně, který se pohybuje od obdivu k východním kulturám až po strach z ekonomické hegemonie. Protože je Jing Lu výjimečná hudebnice a zpěvačka, hraje hudba v představení významnou roli. Ze scény zazní čeština a různá čínská nářečí.

(www. archatheatre.cz)

Kde se představí Sólo pro Lu či AllStar Refjúdží Band:
07. 09., 19.00 Sólo pro Lu, festival Barevná planeta 2012, Činoherní studio v Ústí n Labem, www.barevnaplaneta.cz
08.09. Koncert AllStar Refjúdží Bandu, festival Husa na dálnici
12. 09. Festival Kammermachen, kulturní centrum Weltecho, Chemnitz http://kammermachen.weltecho.eu/
15. 09  20. Mezinárodní festival Divadlo (Off program), Plzeň - Jižní předměstí www.festivaldivadlo.cz/cs/
23.09. 17.00, Koncert AllStar Refjúdží Bandu pro MZV ČR
24.09. 20.00, Sólo pro Lu v Arše, Praha
25.09. 20.00 Sólo pro Lu v Arše, Praha
28.09. Koncert AllStar Refjúdží Bandu, festival V Záři
03.10. Sólo pro Lu, festival Impact (Skopje, Makedonie)
22.10. 20.00 Sólo pro Lu v Arše, Praha
23.10. 20.00 Sólo pro Lu v Arše, Praha
26. 10. - MFDF Ji.hlava, DIOD www.dokument-festival.cz
10. 11. - Festival Temps D'Images, Fabrica de Pensule, Cluj (Rumunsko) www.tempsdimages.eu/
17.11. Sólo pro Lu, festival Akcent,Praha
11.12. 20.00 Sólo pro Lu v Arše, Praha
12.12. 20.00 Sólo pro Lu v Arše, Praha