Jejím iniciátorem není historik, jak by se očekávalo, ale zapálený Jirkovák.


Začalo to na hřbitově


Celých pět let bádání po archívech od Kadaně po Prahu, odvaha jít a zvonit u cizích dveří, kopírování dobových fotografií a dokumentů ve volném čase a z vlastní kapsy. Tak obdivuhodnou práci, která má význam pro historii našeho regionu, podnikl bývalý voják z povolání Miroslav Jančar z Jirkova, který je iniciátorem a autorem výstavy.


„Všechno začalo jednoho podzimního odpoledne před několika lety, když jsem cestou po jirkovském hřbitově zahlédl náhrobek s portrétem ruského legionáře. Jelikož mi jako bývalému vojákovi byla a je vojenská problematika blízká, opsal jsem si údaje z náhrobku a začal se o toho legionáře zajímat,“ Miroslav Jančar.


Pozůstalé se mu podařilo najít na Červeném hrádku, kde se dozvěděl další nitky legionářských osudů, které nenechaly jeho zvídavost spát. Snažil se získat dokumenty, fotografie či jiné artefakty, které by měly vztah k legionářství v našem kraji, což nebylo snadné.


„Když jsem si chtěl něco přečíst o legionářích zdejšího regionu, zjistil jsem, že není co. Shodou okolností, začala tehdy jednotlivá okresní muzea na základě iniciativy generála Krzáka vydávat knihy o svých místních legionářích. Tehdy jsem se rozhodl, že o legionářích na Chomutovsku napíši knihu sám,“ sdělil Jančar, který se už tenkrát ve svém záměru spojil s muzeem v Chomutově, kde chtěl uspořádat i výstavu k 90. výročí vzniku České republiky.


Neměli bychom zapomenout


Legionáři neměli lehký život. Ve válce strávili až šest let života za nepředstavitelného strádání a ve starostech o své bližní. Mnozí se vrátili jako invalidé, nemocní na těle i na duši.


Příchod Němců v roce 1938 do českého pohraničí je vyhnal z domovů, a tam, kde po dobu války začínali znovu žít, se zapojovali do odbojového hnutí. Byli zatýkáni a popravováni. Po válce se vrátili do vyrabovaných domovů a začali opět znova. Po roce 1948 se k nim společnost na dlouhou dobu obrátila zády, dokonce jim bylo odepřeno nosit vyznamenání.


„Domnívám se, že jsme československým dobrovolníkům, kteří za 1. světové války nasazovali život za lepší budoucnost ve svobodné vlasti, ještě mnoho dlužní, „ myslí si Jančar. „Bohužel, doba minulá vrhá své stíny až do současnosti. Ačkoli většina rodin legionářů našla pro mou práci pochopení, setkal jsem se i se zápornými případy, kdy jsem slyšel odpověď: „Tolik let to nikoho nezajímalo, a teď si najednou vzpomenete. Na co to vlastně potřebujete?“.


Odpověď je podle Jančara jednoduchá. „Legionáři toho udělali pro republiku mnoho a na to bychom neměli zapomenout,“ podotýká.


Přispějme k doplnění historie regionu


Na výstavě, kterou otevře slavnostní vernisáž v sobotu v 10.00 hodin, uvidíme dokumentaci dosud zmapovaných legionářů v kraji. Přehledy rodáků i občanů chomutovského okresu, dobové fotografie a medailony, stejnokroje, vyznamenání a řády, zbraně a další zajímavé artefakty. Některé exponáty jsou ze soukromé sbírky Miroslava Jančara, výzbroj je ze sbírek Oblastního muzea a řadu dokumentů zapůjčili na výstavu rodiny legionářů.


Všem, kteří k uspořádání výstavy a k přípravě knihy o legionářích na Chomutovsku přispěli, posílá Miroslav Jančar, cestou Deníku, poděkování a současně vyzývá další pamětníky, rodinné příslušníky a lidi zapálené pro věc, o nové podněty.


„Jsem přesvědčen, že se mi nepodařilo všechny legionáře v regionu vypátrat. Čekám od dvouměsíční výstavy ohlasy, které by mi pomohly získat další podnětné informace pro napsání knihy, která by mohla za rok vyjít. Ačkoli je zvykem hrdinům a zasloužilým občanům stavět pomníky, nebo alespoň pietní desky na rodné domy, nepodařilo se mi najít jedinou veřejnou památku, kromě názvu ulic Zborovská a Bachmačská v Chomutově,“ sdělil Jančar.

Autor: Jana Vlčková