Desítky knihoven


Vedle nejrozsáhlejší bibliotéky Střediska kulturních a knihovnických služeb v Chomutově (SKKS) působí v bývalém okrese 4 městské knihovny, 29 obecních a 5 místních knihoven. Do celkového počtu ještě patří 3 samostatně evidované pobočky SKKS, které působí v Chomutově, a 8 speciálních a odborných knihoven, jakými jsou například Lékařská knihovna Nemocnice s poliklinikou a léčebnou v Kadani nebo Knihovna Státního okresního archivu Chomutov se sídlem v Kadani, ale také knihovna již zrušeného vojenského útvaru v Chomutově, která má v evidenci knihoven ČR stále platné zařazení.


Připojeno k internetu je osm knihoven Chomutovska, a to většinou za podpory grantových programů ministerstva kultury s podmínkou, že tuto službu poskytují veřejnosti.


„Evidované knihovny mají možnost žádat dotaci z peněžních prostředků státního rozpočtu, ze státních finančních aktiv, nebo jim mohou být poskytnuty prostředky z Národního fondu,“ vysvětluje výhody registrace Leona Hradecká z Městské knihovny v Jirkově.


Snažit se musí knihovny


Zatímco ve většině západních států Evropské unie, ale i za Atlantikem a v jiných vyspělých zemích světa, je rozvoj knihoven jako středisek vzdělanosti propagován a podporován státními nebo nadnárodními společnostmi a především komunálními rozpočty, v Čechách je takový přístup k veřejným, obecním bibliotékám ojedinělý a spíše váhavý. Boj o čtenáře nechává samospráva obcí bez výjimky na bedrech knihoven. Životaschopnost knihoven v Česku, vedením obcí posuzována zpravidla pouze z ekonomického hlediska, tak závisí na přízni klientů. Nejsou jimi jen čtenáři, ale i uživatelé internetové sítě nebo návštěvníci kulturních a vzdělávacích programů, které bibliotéky veřejnosti nabízejí.


Už ne jen knihy


„Knihovny rozšiřují svou nabídku o běžné služby, jakými jsou kopírování, laminování a vazby dokumentů,“ popisuje snahu o rozšíření aktivit Leona Hradecká. „Především hledají i jiné cesty, jak si udržet nebo přilákat klienty. My například pořádáme cestopisné besedy, nabízíme školákům výlety v prázdninovém volnu nebo výtvarné dílny. A každou první středu v měsíci mohou u nás trávit dopoledne matky s dětmi, ve kterých vidíme budoucí čtenáře. Vzorem v tomto směru je pro nás knihovna v Lounech.“


V knihovnách v Jirkově a v Chomutově také vznikla nová oddělení zvukových knih pro zrakově postižené klienty, mnohde se budují komunitní centra, která mají za cíl podpořit sociální integraci postižených obyvatel či příslušníků jiných národností. Bibliotéky rozšiřují služby různou formou i v oblastech, ve kterých se zatím nepohybovaly, například jsou již schopné poskytnout informace z právního prostředí. Řada knihoven navíc nabízí výhody slev služeb při různých příležitostech, zejména v rámci Týdne knihoven, kdy se může nový čtenář bezplatně registrovat a stálý klient zpravidla využije mimořádné amnestie na poplatky za upomínky.


Internet začíná mít navrch


Přesto knihovny všeobecně prožívají útlum zájmu klientů. I když poplatek za brouzdání po internetu je mizivý nebo žádný, časy, kdy se zájemci museli dopředu objednávat, jsou již pryč. Stoupl totiž počet domácností vybavených připojením počítače k webové síti.


Klesá i zájem čtenářů. Obecným jevem je, že starších čtenářů ubývá méně než dětí, přesto počet titulů, které si vypůjčí, stoupá. Zato pokles výpůjček a vůle dětí být registrovaným čtenářem jsou přímo úměrné. „Především u dětí mě mrzí nízký zájem o knihy. Nejsou k němu patrně vedeni doma, ale ani ve školách, které postupně omezují povinnou četbu. Zaráží nás také, že při zpracovávání referátů děti nevyhledávají odbornou literaturu a jako zdroj jim stačí internet. Stejný jev jsme zaznamenali i u samotných vyučujících,“ popisuje Marie Bečvářová situaci ve studovně jirkovské knihovny.


Nahradní web knihu?


Podle odborníků mohou elektronická média jen stěží nahradit knihu. Nejde jen o podporu představivosti a touhy po vlastní tvorbě, ale především o slovní zásobu, která později citelně chybí při studiích na školách vyšších cyklů a při komunikaci se vzdělanějšími a sečtělými vrstevníky či s vyučujícími. Pokud v rodinách chybějí domácí knihovničky a ve školách jsou jen v omezené míře, má veřejná knihovna roli očividně nezastupitelnou.