Rock, folk, šanson, blues, jazz i world music s příměsí dalších ingrediencí. Nevšední výlet napříč žánry nabízí „Bílé včely, 13. albový projekt brněnské skupiny Květy (Indies Scope Records, 2012). „Deska má nominaci i na cenu kritiků Apollo," uvedl Jan Kvasnička, pořadatel jejich koncertu v Ústí.

Květům sluší kluby

Není to hudba pro otevřené haly a rozlehlá pódia. Květům nejvíce sluší menší divadelní scény, kluby, hudební kavárny a hospody, kde jejich vnitřní naléhavost získá konkrétní tvary a kde každý po svém intimně objeví duši jejich hudebního sdělení. Proto se i jejich koncerty ve čtvrtek 10. ledna od 20.00 v klubu Mumie v Ústí a den poté od 22.00 v děčínském klubu Garage odehrají tam, kam Květy patří.

Děti z Bullerbynu

Úvodní skladba „My děti ze stanice Bullerbyn" parafrázuje kultovní knihu „My děti ze stanice ZOO". Dostává do podivných paralel úsměvnou dětskou knihu Astrid Lindgrenové s děsivou zpovědí mladičké Christiane F. z Berlína 70. let, ze světa drog, prostituce a velkoměstské bezvýchodnosti. To samo o sobě nastiňuje, že se posluchač bude potýkat s řadou protikladů. Elektronická clona je předobrazem kytarovému předivu mírněàla Nicka Cavea s existencionálně laděným textem.

Dalším zajímavým příspěvkem je skladba „Kopýtka". V ní se zneklidňující textové téma výtečně spojuje s kreativními bubenickými postupy, houslovými party i mlýnkem na akustickou kytaru. Skladba „Tvůj dům" je zvláštní hudební miniatura, příliš krátká na to, aby si posluchač udělal nějaký názor, natož závěr. „Kostra" pohltí hypnotickým rytmem a vnitřním napětím, do kterého je pumpovaná řádná porce energetického potenciálu, v němž kooperuje chladný minimalismus s prvky indie rocku. Píseň „Marko Polo" působí jako zhudebněné divadelní představení. Zpívající vypravěč zahlcuje posluchače zvláštními asociacemi, které mají sílu především v živém ztvárnění. „Polyfonické" zpívané party odletují jako jiskry z plápolajícího ohně.

Aranžmá strhávají

„Bílé včely" nabízí silná podnětná místa k přemýšlení a různé hudební a textové asociace, při kterých člověk virtuálně hledá spásný záchytný bod. Ale byla tu i místa vyvolávající pocit jakési vnitřní nesdělitelné bezradnosti, což občas alternativní hudba přináší. Muzikantské výkony, aranžmá i koncepční pojetí CD jsou většinově zajímavé a místy strhávají do zničujícího víru imaginárního vodního toku. Přesto se přiznám, že jsem si při poslechu alba nedokázal zvyknout na hlas a pěveckou prezentaci, byť v něm nechybí vnitřní naléhavost a schopnost sdělovat niterné myšlenky.

Album bez hostů

Skupina Květy nahrála Bílé včely v sestavě Martin E. Kyšperský (zpěv, kytary, klavír, banjo), Albert Novák (housle, vokály), Ondřej Čech (kontrabas, baskytara, elektrické piano Fender-Rhodes) a Aleš Pilgr (bicí nástroje, percussion, zvonkohra).

Zpracoval hudební publicista Petr Gratias