Imitátor i showman Petr Martinák (ročník 1975), známý ze Snídaně s Novou, měl na turné s Fešáky vděčnou roli „muže pro každou legraci" i zpěváka. Pro hit Michala Tučného Všichni už jsou v Mexiku nasadil sombrero i pončo Pedra, imitováním politiků (Klaus, Zeman), zpěváků (Gott), bavičů (Pawlowská, Sobota) či ochránců zvířat (Srstka) vyvolával salvy smíchu. Také se rozpovídal pro Deník…

Jak to budete mít na silvestra? Točíte něco pro televizi?
Pro Novu jsme natočil silvestrovský speciál Snídaně s Novou, o silvestra budu účinkovat i v programu TV Očko. Co se týče programů živě, mám nějakou nabídku, ale spíš budu odpočívat…

Chlebíčky i písničky

Patříte k umělcům, kteří už poslední den v roce nepracují?
Mám radši klasiku, na kterou jsem byl zvyklý. Obložit se chlebíčky, v televizi skákat z jednoho zábavného pořadu do druhého…
Nejradši mám stejně střihové programy z minulosti, kde scénky střídají písničky. Takže tím se budu bavit.

Jste v tomto nostalgický? Ptám se i proto, že už vím, jak na jevišti imitujete Oldřicha Nového.
Mám rád klasiku, v tom jsem „stará škola". Mně současné scénky moc neříkají. Miluju českou klasiku, i když už znám ty pointy. Pokaždé mě to pobaví, hlavně herecký výkon interpretů je úžasný.

Jak to jde dohromady s tím, že i vy sám humor nyní děláte?
To se nevylučuje. Díky tomu, že sám humor dělám, jsem nahlédl do zákulisí zábavy. A o to víc si cením slavných a úspěšných dvojic naší zábavy, jako Dvořák a Bohdalová, Šimek a Grossman, Šimek se Sobotou nebo s Krampolem. Než oni natočili scénku v televizi, rok ji naživo „obouchali" mezi diváky, vychytali slovíčka. Pak ji teprve točili pro televizi, až když si to sedlo, bylo to dokonalý.

Dnes je to jinak

A jak je to tedy dnes?
Dnes se scénky točí tak, že interpreti ani neznají pořádně text; přijdou na plac před kameru a na místě se to učí. To je pak hodně cítit. Scénky dnes píší jeden dva lidi, kteří mají psát pět zábavných pořadů dohromady. Pak je to od jednoho autora a všechno na jedno brdo… Ale jsou i výjimky, Karel Šíp má scénky úžasný. A třeba výstupy Felixe Holzmanna, ty si můžu pouštět pořád dokola. Ale dnes? Nevím nevím, jestli se při nových scénkách pobavím a pustím si je znovu.

Vybaví se vám nějaký vlastní silvestrovský trapas?
Neholduji alkoholu, takže se mi nestalo, že bych se někde opil. Ale při vystoupení jsem na silvestra před lety ve Zlíně parodoval Karla Gotta a on je pro imitátory typický tím, že má takzvaná „lepá líčka". Takový ten stálý úsměv. Já měl vystoupení za večer osm, ale při parodování Gotta jsem dostal křeč do obličeje a nemohl jsem ta „lepá líčka shodit dolů". Měl jsem křeč v obličeji a Gottův výraz pořád, i když jsem jel autem na další akci. Bylo to dost nepříjemný.

Jste ženatý, máte děti?
Mám dvě děti, ale jsem rozvedený, takže pro mě bude silvestr trochu nepříjemný. Když budu sám…

Co chystáte?
S Fešáky jsme dohodnutí na dalších koncertech. Jinak jsem ale fatalista, nikde na dveře neklepu. Zůstanu ve svých starých kolejích a co má přijít, to přijde. Vždycky.

Už na vás byl nepříjemný někdo, koho jste imitoval?
Ani politiky nedělám zle, třeba je nechám recitovat básničky. Párkrát se mi stalo, že za mnou přišel někdo do zákulisí a říkal: Pane Martináku, vždyť pan Klaus je prezident, z toho byste si neměl dělat legraci. Když to srovnáme se zahraničím, tam je to drsnější, baviči si tam dovolí víc. U nás je to ještě při zemi.