Asi už není tajemstvím, že se Jakub Smolík vlastním jménem jmenuje Jaroslav Smolík. Proč? „Vymyslel to Petr Hannig, tvrdil tehdy, že slovo Jaroslav je dlouhý. Ale jsem biřmován jako Jakub, tak jsem to jen přehodil,“ vysvětluje hudebník, kterému právě vychází zbrusu nové album Paleta života. „Ale nebyl v tom tehdy sebemenší problém. Všichni si zvykli …

Jakub Smolík byl loni v Ústí hostem velké české country události unikátního Maratonu Fešáků. Akce trvala okolo sedmi hodin, ale ani on sám nemívá vystoupení krátká. „Moje koncerty trvají normálně 3 hodiny. Zpívám sám, uvádím si to sám a když mám 18 koncertů za měsíc, je to slušný maraton,“ prozradil.

Nemá ale radost z toho, jak se k němu dnes chovají rádia a televize. „Jsme v Čechách ne? Tady se úspěch neodpouští,“ jen si posteskne.

Sám ale také kdysi podnikal, do poloviny minulého desetiletí vlastnil cukrárnu. Zajímalo nás, zda to nějak souviselo s jeho rodiči či prarodiči. „Ne, to bylo kvůli přítelkyni, ta to vymyslela a také se o ní starala. Jenže potom se nám narodila Petruška a to nejsladší jsme už měli doma. Tak jsme cukrárnu zrušili,“ vysvětluje. A netuší, zda se ještě k podobné činnosti někdy vrátí. „Měl jsem po 90. roce i restauraci,“ ohlíží se.

Za největší ocenění své tvorby a zpívání nepovažuje žádnou konkrétní cenu. „ Nej oceněním je pro mě to, že si lidé kupují má CD a chodí na koncerty,“ váží si svých posluchačů Jakub Smolík.

Těší jej i zdravá konkurence, kapela Double Eagle kapelníka Fešáků Antonína Knyho a Petra Kocmana. „Toník Kny je dobrý muzikant, ale hlavně hodnej a slušnej člověk. Jsem rád, že ho můžu řadit mezi své kamarády. A činnost kamarádů mě vždy zajímala,“ dodal.