Kliknutím zvětšíteDeník Mladá fronta, který v té době vydával Ústřední výbor SSM, ve svém redakčním komentáři odsoudil „neodpovědnou manipulaci s lidmi kteroukoliv skupinou“.
Za manipulaci označil jak povolání milicionářů do Prahy a zatajování informací na venkově, tak ironizování „státnicky rozvážného“ vystoupení premiéra Ladislava Adamce na Letné a výzvy kněze Malého k pochodu z Václavského náměstí k místu zasedání ÚV KSČ.
(Moderátor demonstrací Václav Malý skutečně vyzval v pátek 24. listopadu demonstranty, aby zamířili k vokovické Sorbonně, kde ÚV KSČ jednal za zavřenými dveřmi, aby ústřední výbor „věděl, co si o něm lidé myslí“. Výzva však byla změněna jen na vyslání delegací a demonstranti nakonec do Vokovi vůbec nezamířili. Panovala obava, aby to vládnoucí režim nevzal jako vyhrožování, proti němuž musí zakročit ozbrojenou silou, pozn. red.)
Stávka ve všech městech
Manifestující lidé pak zaplavili v poledne centrální náměstí téměř všech československých měst. Podle Ústavu pro výzkum veřejného mínění přestala pracovat téměř polovina obyvatel. Manifestačně se ke stávce připojila ještě čtvrtina. Asi desetině obyvatel nebyla podle ČTK účast na stávce umožněna. Z vlastní vůle se do ní nezapojila jen asi pětina pracujících. Národohospodářské škody byly minimální. Zaměstnanci si totiž ve většině podniků čas strávený stávkou napracovali.
„Stávka se nedotkla zdravotnictví, neohrozila zásobování potravinami, děti ve školách byly pod dohledem učitelů. To zcela jednoznačně potvrdilo, že šlo o stávku manifestační, politickou. Stala se všeobecným referendem, v němž lid vyslovil plnou podporu radikálním požadavkům Občanského fóra,“ uvedla ČTK ve své Kronice sametové revoluce.
Ministři kultury ČSR a SSR vydali rozhodnutí, jímž se s okamžitou platností uvolnily pro nejširší veřejnost dosud neuváděné československé filmy a knihy z „trezorů“, tedy z knihovních fondů podléhajících zvláštnímu režimu.
Požadavky trvají
Zástupci vysokých škol nadále požadovali, aby byla ustavena komise Federálního shromáždění, která by vyšetřila okolnosti zásahu na Národní třídě 17. listopadu, aby se zkompromitovaní funkcionáři KSČ stáhli z veřejného života, aby byli propuštěni političtí vězni a aby byly k veřejné diskusi předloženy zákony o shromažďování a o sdružování a petičním právu, a dále tiskový, vysokoškolský a volební zákon.
Předsednictvo ÚV KSČ večer podpořilo všechny „konstruktivní požadavky, které byly při generální stávce oprávněně nastoleny“, a zároveň uložilo příslušným oddělením ÚV KSČ, aby je odpovědně posoudila a doporučila jejich postupné řešení.
„Kdybych mohl položit srdce na dlaň a národ mě pochopil, že skutečně nemám jiný zájem, než řešit situaci politickými prostředky,“ řekl ten den časopisu Mladý svět nový generální tajemník ÚV KSČ Karel Urbánek. V té době však už čelil rozsáhlé společenské kritice, že ještě ve středu 22. listopadu vyjádřil jím řízený výbor pro stranickou práci ČSR „plnou podporu“ předchozímu zkompromitovanému Jakešovu vedení.
Večer převzal Václav Havel v Národním divadle Cenu německých knihkupců za rok 1989.
Události 27. listopadu 1989 v ČR
Opava
V Opavě byla zahájena generální stávka vyzváněním zvonů a houkáním sirén. Dostavilo se patnáct tisíc osob. Promluvili zástupci Občanského fóra, řečníci KSČ byli vypískáni.
Ostrava
Generální stávka v Ostravě začala v pravé poledne a zúčastnilo se jí dvacet tisíc osob. Kolem krajské správy SNB jezdila popelářská auta a troubila na znamení souhlasu se stávkou. V Technoplynu Ostrava se konala schůze podporující změny ve vládě, ale odmítající zkrachovalé existence, jako jsou Havel, Dubček a Kňažko.
Znojmo
I pro silně prokomunistické Znojmo byl 27. listopad 1989 nezvykle občansky významný. Město zažilo velkou generální stávku. „V sobotu a v neděli jsme rozváželi letáky. Silnou roli sehrál v pondělí 27. listopadu ráno žigulík pana primáře Půčka, který nám půjčil auto a já jsem jel do Brna pro herce Josefa Karlíka. Ten pak vystoupil na generální stávce na dnešním Masarykově náměstí. Bylo zaplněné lidmi. Pan Karlík dokázal svým vystoupením silně ovlivnit velký dav,“ zavzpomínal tehdejší student pedagogické fakulty v Brně, dnes prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza. K celorepublikové generální stávce se v tento den od dvanácté do druhé hodiny odpoledne připojily také břeclavské podniky, mimo jiné Fosfa a Tranza.
Plzeň
Škodováci jdou! neslo se 27. listopadu 1989 Plzní. Po dnech nejistot bylo jasné, že se patnáct tisíc škodováků připojilo ke generální stávce, opustili závod a první branou se vydali na náměstí Republiky, kde je lidé nadšeně vítali.
Severní Čechy
V Liberci, Jablonci nad Nisou, ale i v Železném Brodě, stejně jako po celé zemi, proběhla dvouhodinová generální stávka. Mnozí se na přeplněné náměstí ani nedostali a zůstali v přilehlých ulicích. Radnice byla zavřená a tak vlajku na radniční balkon pověsil přítomný pokrývač. K davu promluvili mimo jiné herec Jan Přeučil a dr. Čestmír Císař. Ke stávce se připojily všechny velké závody jako Textilana, Bytex, LVZ a v obou městech také LIAZ.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
