Piráti Chomutov však i ve světle nových skutečností nadále nechávají běžet podané trestní oznámení, k němuž se navíc přidalo občanské sdružení HC Litvínov. To je vedené proti Josefu Ptáčníkovi staršímu, jenž s největší pravděpodobností podnikne právní kroky po své linii, což vyplývá z vyjádření jeho syna. Toto vyjádření zveřejnil klub v autentické podobě a se souhlasem Josefa Ptáčníka mladšího.

Josefe, čtvrteční deník Blesk otiskl článek, ve kterém váš otec popisuje zkušenosti z vašeho a bratrovo působení v nejrůznějších hokejových klubech. Mimo jiné řekl, že jste během působení v Chomutově nedostal prostor v A-týmu z důvodu, že za to otec nezaplatil peníze. Víte o nějakých penězích, které by otec měl za vaše angažmá v Chomutově platit?

Za roky, které jsem strávil v dresu Chomutova, jsem se nesetkal já ani otec s tím, aby po nás někdo chtěl peníze za to, abych mohl hrát za A-tým v Chomutově.

Oslovil během angažmá v Chomutově kdokoliv z místních trenérů nebo funkcionářů s žádostí o úplatek za místo v týmu přímo vás?

Abych byl upřímný, musí říct, že během mého působení v Chomutově jakákoliv žádost o úplatek, abych mohl hrát, nepřišla. Ani od trenérů, ani od nikoho jiného.

Je možné, že by někdo oslovil otce a vy jste o tom nevěděl? Nebo jste o vaší kariéře s otcem pravidelně komunikovali a možné to není?

Já vyrůstám odmala s tátou a bratrem. Jsme takoví tři bráchové, kteří si říkají všechno. Jakoukoliv nabídku jsme spolu vždy probrali, takže si nemyslím, že bych něco takového nevěděl.

Pokud jste se s takovým jednáním vy ani otec v Chomutově nesetkali, jak si vysvětlujete, že deník Blesk uveřejnil slova vašeho otce, která to popisují?

O zveřejnění článku deníkem Blesk jsem já osobně neměl ani tušení. Když jsem to večer zjistil, volal jsem si s otcem a rozebírali jsme spolu, jak je možné, že něco takového vůbec vyšlo. Zaprvé bych chtěl zmínit, že otec dal po rozhovoru, který byl uskutečněn ráno s redaktorem deníku Blesk, jasně najevo, že si nepřejeme nijak do současné kauzy zasahovat a nechceme rozhovor zveřejnit. Co se týká obsahu, tak bylo řečeno, že korupce v českém hokeji je, ale aby byl jmenován a obviněn zrovna Chomutov, bylo ze strany deníku Blesk zcela vymyšlené. Já ani otec jsme se konkrétně v Chomutově nesetkali s žádnou nabídkou, při které by peníze měly ovlivnit mé působení v týmu."

Budete se proti zkresleným informacím nějak bránit?

Určitě budeme s otcem řešit, jak dále naložíme s rozhovory, které byly přes náš nesouhlas zveřejněné a dokonce i upravené.

Piráti podivné praktiky kategoricky odmítli

Výše uvedené interview tedy přináší úplně nový pohled na rozhovor Josefa Ptáčníka staršího v deníku Blesk, kde se psalo o podivných praktikách v rámci organizace Pirátů Chomutov, což klub kategoricky odmítl. Zajímavou skutečností je také fakt, že muž jménem Josef Ptáčník, o němž server idnes.cz píše rovněž v souvislosti s městem Chomutov, figuruje v kauze padělání obrazů valašských malířů. Klub i nadále sleduje možná propojení osob, které podávají o Pirátech Chomutov zavádějící informace.

Pokud jde o mladého hokejistu Josefa Ptáčníka mladšího, ten dostal příležitost prokázat svůj potenciál pro dospělý hokej při přechodu z juniorské kategorie do seniorské během letní přípravy 2011 v Kadani, kde nastoupil ke čtyřem přípravným zápasům a připsal si jednu asistenci.

Stejnou možnost měli všichni mladí hráči opouštějící věkově nejstarší mládežnickou kategorii, kteří měli po celou dobu působení v klubech projektu 3K (tehdy ještě KLH Chomutov, Kadaň a Klášterec nad Ohří) stejné finanční i materiální zajištění. Místo v sestavě si vybojovali jiní, což je v hokejovém životě běžné.

Josef Ptáčník mladší prošel trenérskýma rukama mimo jiné úspěšnému kouči Jaroslavu Beckovi, který si dobře vzpomíná, jak už tehdy fungoval systém přechodu mladých hráčů v rámci projektu 3K. „Všichni mladí kluci putovali do Kadaně, kde se prali o místo v sestavě. Pokud neuspěli, hráli druhou ligu v Klášterci, odkud se taky dá odrazit k profesionálnímu hokeji," vybavuje si.

Jedním dechem pak popisuje, jak probíhala a probíhá komunikace v rámci celé chomutovské organizace. „Velice úzce jsme spolupracovali s trenéry chomutovského áčka i Kadaně, což platí dodnes. Myslím, že o kvalitách Václava Sýkory nikdo nepochybuje, také Mikuláš Antoník patří ke kvalitním koučům," přibližuje tehdejší trenérské složení.

„Navíc na zápasy juniorů už v té době chodili sportovní manažer i šéf mládeže. Takže o výkonnosti a dalším působení mladých hráčů se bavilo dohromady minimálně pět lidí, což dává minimální prostor, aby se dělo něco z toho, co je chomutovskému klubu podsouváno v médiích. Já osobně jsem se s ničím takovým za pět let zdejšího působení nesetkal," uzavírá.

Mechanismu rozhodování o budoucnosti mladých hráčů v organizaci Pirátů Chomutov:

Hráče, který opouští juniorský tým, hodnotí široký štáb zahrnující hlavní trenéry A-týmu Pirátů, partnerské Kadaně a chomutovských juniorů spolu se sportovním manažerem a šéfem mládeže. Ti všichni následně mladé hráče sledují a rozhodují o jejich přesunu do vyšší či nižší soutěže. Nad všemi je ještě jedna instance, která každou transakci musí posvětit z ekonomického hlediska. Touto instancí jsou statutární ředitel či přímo majitel klubu. Výše popsaná praxe je uplatňována u všech mladých hráčů bez rozdílu.

Zdroj: Piráti Chomutov.