Co vás nakonec přimělo k návratu do hokejového prostředí?

Samozřejmě v tom obrovskou roli sehrála osoba Petra Rosola, který trénuje v Kadani a se kterým se dobře znám a také skutečnost, že žiji v Perštejně, což je od Kadaně kousek. Kdybych žil někde dál, tak už bych do toho nešel.

Vracíte se po dlouhých šesti letech. Naposledy jste působil v Havlíčkově Brodě.

Když jsem o tom četl, tak jsem si to nejprve vůbec neuvědomil, ale pak mi došlo, jak strašně rychle to uteklo. Neskutečný. V Havlíčkově Brodě byl za námi kus práce, ale pak se bohužel nakonec sestoupilo. To bylo něco hrozného, nikdy předtím se mi s týmem, kde jsem působil, spadnout nepovedlo, vždy jsme došli k záchraně. V Havlíčkově Brodě se to nepovedlo, ani už na to nechci vzpomínat…

Přesto jdete do týmu, který se poslední sezony drží na spodních příčkách tabulky, takže vás opět čekají nervy.

Nervy jsou všude. Nevyberete si. Když hrajete na vrcholu tabulky, tak se nervujete, abyste tam vydržel. Když jste v tabulce uprostřed, tak se zase nervujete, abyste nespadl do zóny, kde už jde o záchranu a samozřejmě největší nervy jsou, když je tým dole. Letos se poprvé z první ligy sestupuje, ale Kadaň v uplynulé sezoně poslední neskončila.

Co od angažmá v Kadani očekáváte?

Má mladý tým, to je fajn, protože s mladými hráči se dobře pracuje. Samozřejmě k nim potřebujete i zkušenější hokejisty. Já se byl párkrát v Kadani na zápasech podívat a nebyl to žádný průšvih. Jasně, nedařilo se jim ze začátku sezony a plácali se dole, ale pak se tým zvedl a skončil předposlední.

Určitě stále sledujete Litvínov, kde jste dlouhé roky působil jako hráč a pak s Petrem Rosolem i trénoval. Od zisku titulu fanoušci marně čekají na větší úspěch a jen sledují bitvy o záchranu. Čím to podle vás je?

Těžko říct, na tohle vážně neumím odpověď. Titul se udělal před pěti lety a já stále říkám, že to bylo hlavně díky Pavlu Francouzovi, který měl tenkrát neskutečnou formu. My s Petrem Rosolem, když jsme v Litvínově trénovali, tak jsme měli tu smůlu, že se nám Francouz na dva měsíce zranil. Velkou roli v titulu sehráli i skvělí trenéři Milda Hořava a Radim Rulík. Teď to měl Litvínov hodně těžké a zachraňoval se na poslední chvíli, ale já jsem strašně rád, že se mu záchrana povedla.

VLADIMÍR JEŘÁBEK:

- je mu 61 let

- jako hráč odehrál 15 sezon v hokejovém Litvínově, působil také v italských týmech HC Fassa, SG Cortina a HC Merano

- jako trenér vedl s Petrem Rosolem v sezoně 2012/2013 Litvínov. Jako kouč působil například i v brněnské Kometě, Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Havlíčkově Brodě.