Překonal jste rekord v počtu bodů v základní části extraligy. Co to pro vás znamená?

Nejvíc to pro mě znamená asi klid, že už se novináři přesnou ptát, kdy rekord překonám (úsměv). Ale vážně, tohle možná ocením až skončím s hokejem. Teď tyhle statistiky tolik nesleduji. Je před námi více jak polovina sezony a my potřebujeme zlepšit hru a chceme se posunout výše.

Nebál jste se trošku toho, kdy to přijde, když jste letos nesbíral bodů tolik jako v minulých sezonách?

Tohle jsem neprožíval vůbec. Kdyby body nepřiskočily a rekord jsem neudělal, tak se z toho asi nezblázním. Svět by se nezhroutil, ale spíše se zajímám o naší hru, která nebyla dobrá. Teď poslední dva tři zápasy přišlo trochu zlepšení a já doufám, že týmu budeme pomáhat daleko více jako v posledních střetnutích.

A čím to, že jste měl letos pomalejší rozjezd do sezony? Mohly za ty přestávky kvůli koronaviru?

Na to to svádět nechci. Něco si můžu myslet, ale nepředváděli jsme to, co se od nás čekalo. Snažíme se hledat, zlepšovat a poslední zápasy to bylo lepší. Přestávky, ale určitě nikomu neprospěly. Fyzicky a zdravotně se ale cítím dobře.

Je to váš devátý rekord v různých statistikách, které držíte. Kterého z nich si vážíte nejvíce?

Těžko říct. Jak nad tím nepřemýšlím, tak nedokážu říct. Jednou až si sedneme za deset let do hospody, tak nějaký vyberu. Ale teď opravdu nad tím nepřemýšlím.

Vy i Petr Leška jste oba rodáci z Chomutova. Rodí se tam tedy výjimeční hokejisté?

(úsměv) Nepovažuji se za výjimečného hokejistu, ale pár hokejistů z Chomutova, kteří jsou výborní, tam opravdu vyrostlo. S Petrem se známe akorát ze zápasů z ledu, více ale ne.