Sám hokej hraješ, tak asi nebylo těžké ztvárnit roli hokejisty, nebo ano?
Já hraju brankáře, ale ve skutečnosti jsem chytal jen párkrát. Moc mi to nešlo, tak jsem se vrátil do hráčského. Když jsme začínali točit, tak jsem hodně gólů pouštěl, ale to nevadilo, protože jsme ve filmu v prvním utkání dostali nakládačku. Pak jsme měli přestávku a tréninky, tak jsem se něco z chytání naučil.
Prý jste těch tréninků před i během natáčení měli celkem dost.
Asi 25. Trénovali jsme na betonovém plácku, ty tréninky trvaly hodinu, někdy dvě. A doma jsem si házel míčkem na šňůře, abych se zlepšoval. Taky jsem se hodně koukal na brankáře, abych něco okoukal. Díval jsem se i na videa Dominika Haška z Nagana.
Jaká scéna při natáčení pro tebe byla nejtěžší?
Všechno bylo v pohodě, se všemi se dobře spolupracovalo, všichni na mě byli hodný. Třeba s mojí filmovou maminkou Klárou Issovou jsme si hodně povídali a „mami" jsem jí říkal i mimo natáčení. (smích) Nejtěžší asi bylo chytat, když na mě lítaly kamínky na betonovém plácku. Když totiž Hynek, totiž trenér Kája, na mě střílí, tak jak je tam prašno, tak lítají i ty kamínky. A pak pro mě také bylo náročné správně artikulovat, zahrát různé emoce.
Točili jste nějaké scény několikrát?
Když jsme se viděli po nějaké pauze, tak to bylo náročný. Byly tam asi dva týdny bez natáčení, protože Dan, režisér, měl nějaký kemp. Po tý pauze jsme si museli všechno říct, když jsme se neviděli, navíc byla zima. To nebylo lehký pak hrát.
Jak ses vlastně k roli v Dětech Nagana dostal?
Já už jsem hrál v nějakých reklamách a v jednom filmu. Byl jsem v agentuře. Když si pak pan režisér Dan Pánek vybíral herce, tak mě ředitelka té agentury nabídla na casting. Na něm už byla Klárka. Musel jsem se naučit text, konverzovat s ní. Postoupil jsem do druhého kola a pak si mě vybrali.
Je pro tebe těžké naučit se text?
Není, spíš mám problémy s tou artikulací.
A co říkají děti od tebe ze třídy, že hraješ?
Ve třídě tomu moc nevěřili. Já v ní nepatřím mezi populární, tak to ode mě nečekali. Před měsícem se mě jeden kluk zeptal, proč jsem na plakátu k tomu filmu…
Už máš další filmové nabídky?
Přišly nabídky na malé role v reklamách, to jsme zatím odmítali. Uvidíme, až skončí ten projekt Dětí Nagana, jaké budou nabídky chodit…
Věděl jsi vůbec už před natáčením, co je to Nagano, co se tam stalo?
Už když mi bylo pět, tak mi děda o Naganu vyprávěl. S postavou Doma mám vlastně společného to, že i jeho přivedl k hokeji děda. O Naganu jsem si pak různě četl, koukal na zápasy a sestřihy.
Ty hokej hraješ od pěti, teď jsi v sedmičce. A už jsi mi říkal, že víš, jaké to je na ledě chytat. Na jakém postu teď hraješ?
Na Smíchově jsem hrál centra, po přechodu na Hvězdu jsem v obraně. Budou to necelé čtyři roky.
Jak ti hokej jde?
Nechci ze sebe dělat mistra, ale v týmu jsem jeden z nejlepších obránců.
Máte tam někoho, o kom bychom mohli za pár let slyšet?
My máme celkově dobrý tým, ve Starší lize žáků „B" jsme v tabulce první. A Thomas Hanson podle mě půjde hodně daleko, ten je strašně dobrej hráč. Ne že bychom bez něho byli špatný, ale třeba když prohráváme, tak on umí během dvou minut skóre otočit.
Jak vážně hokej bereš? Dáš mu přednost před filmovou kariérou?
Teď dávám přednost filmování. Ale když to nevyjde, tak bych chtěl zkusit hokej.