Kliknutím zvětšítePřidala se svým životním stylem ke skupině lidí, kterým se říká flexitariáni a dobrovolně omezují maso z různých důvodů. U Reinišové velkou roli hraje etika vztažená k masnému průmyslu a životnímu prostředí. „Snažím se svým způsobem života respektovat přírodu, zvířata a lidi, kteří se mnou tady žijí. Zároveň mi nejsou lhostejné dopady klimatické krize na Zemi a z tohoto důvodu se snažím žít co nejvíce udržitelně, včetně stravování,“ přibližuje svoje rozhodnutí omezit na jídelníčku maso.
Češi platí za národ masožravců, zejména za milovníky šťavnatého vepřového a podle Českého statistického úřadu ročně skutečně sní každý obyvatel 84 kilogramů masa. Přesto lidí, kteří jako Reinišová začali maso dobrovolně omezovat, přibývá. Potvrzuje to i nedávný průzkum společnosti Nielsen Admosphere. „Z dat společnosti vyplývá, že počet lidí uvažujících o flexitariánství stoupl od minulého roku o třetinu. Stejně tak i podíl těch, kteří by byli ochotni tento styl stravování vyzkoušet,“ poznamenává mluvčí platformy Rostlině Barbora Holečková.
Potvrzuje se tím už dlouhodobější trend. Například v roce 2020 postoj Čechů k rostlinným potravinám hodnotily společnosti DataCollect a InsightLab. Až 63 procent respondentů tehdy uvedlo, že pravidelně do jídelníčku zařazují rostlinnou náhražku masa nebo o tom uvažují.
Zatímco u vegetariánů a veganů hraje hlavní roli přesvědčení a odpor proti produktům, které vznikají často neetickým chovem hospodářských zvířat a nevyhnutelně je musí provázet jejich usmrcování, flexitariáni mají důvodů k omezení masných výrobků více. I podle výzkumů je etika až na třetím místě. „Podle průzkumu InsightLabu 53 procent lidí zařazuje rostlinné alternativy do jídelníčku proto, že jim zkrátka chutnají. Následují zdravotní důvody a ochrana zvířat,“ přibližuje mluvčí Holečková.
Náhražky masa a rozšíření obzorů
Mimo zacházení se zvířaty byla chuť náhražek určující i pro flexitariána Amadea Mareše. „Mám to tak od malička, vzniklo to nějak automaticky. Maso na talíři se mi nelíbí z estetického důvodu. Nahrazuji ho tofu, kde mě zaujala jeho chuť sama o sobě,“ popisuje.
Rostlinné náhražky masa se snaží strávníkům především zajistit dostatečné množství bílkovin. Proto se nejčastěji připravují ze sóji, pšeničného lepku nebo luštěnin, které co do množství proteinu dokážou maso suplovat. Flexitariáni na nich oceňují i to, že se jim rozšiřují kuchařské obzory. Inspiraci pro jejich přípravu totiž nacházejí často v zahraničních kuchyních, kde náhražky nejsou ničím exotickým, ale běžně používanými surovinami. Zejména na asijském kontinentu.
„Mám velmi ráda korejskou, vietnamskou a blízkovýchodní kuchyni. V restauracích často skončím u jídel s tofu nebo jinak zpracovanou sójou nebo falafelem. Když vařím, používám nejčastěji neochucené tofu produkované v České republice a sojové nudličky. Tofu používám do stir fryů, polévek, zapečené zeleniny, a také při výrobě domácích pomazánek, přírodní je skvělý základ,“ líčí Reinišová.
Pochvaluje si, že mezi náhražkami se dá dobře vybírat a člověk nemusí rezignovat na tradiční úpravu pokrmů nejen po stránce chuti, ale i konzistence. „Tofu nahrazuje občas mleté maso, jelikož se dá dobře dochutit a může mít podobnou texturu. Sojové kostky dávám do pokrmů s omáčkou a stir fryů, dají se skvělé marinovat a nabírají chuť omáčky,“ poznamenává.
V domácnosti se dokonce Reinšová snaží vyrábět si náhražky vlastní a vyhýbá se už těm průmyslově zpracovaným. „Připravujeme s přítelem hodně jídel s luštěninovým základem jako dahly, hummus, falafel nebo fazole a čočka na různé způsoby. Často připravuji i saláty z quinoy a pohanku na sladko, jsou to skvělé a chutné suroviny,“ doplňuje.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
