Rolnická rodina na Volyni
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Polské civilní oběti masakru z 26. března 1943 spáchaného Ukrajinskou povstaleckou armádou za pomoci obyčejného ukrajinského rolnictva ve vesnici Lipniki (Kostopolský kraj)
Zdroj: Wikimedia Commons, Władysława Siemaszków, Ludobójstwo, page 1294, from Henryk Słowiński collection
Sovětští vojáci a místní obyvatelé zkoumají těla zabitých Ukrajinců ve Verchovyně po útoku Poláků 6. června 1945, foto z ukrajinské Wikipedie, kde je volyňský masakr označen jako volyňská tragédie
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, oddělení státního archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny, volné dílo
Údajný snímek Romana Šuchevyče, velitele praporu Nachtigall Organizace ukrajinských nacionalistů a pozdějšího velitele Ukrajinské povstalecké armády, jímž se stal v srpnu 1943, kdy vrcholily volyňské masakry proti Polákům
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, svoboda-vo.at, volné dílo
Na zahradě katolického kostela na Podkarpatsku v roce 1943. Katolické kostely na Volyni se bohužel na jaře téhož roku staly častým terčem masakrů
Zdroj: Wikimedia Commons, Fortepan, Adományozó/Donor Mészöly Leonóra, volné dílo
Řecko-katolický obřad svěcení vody ve Vladimiru Volinském
Zdroj: Wikimedia Commons, Photostelle der Deutsche Südarmee, volné dílo
Dmytro Kljačkivskyj (1911–45) alias Klym Savur, hlavní architekt plánu vyhlazení Poláků na Volyni
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Ivan Klymčak přezdívaný Plešoun (Łysyj), vůdce jednotky ukrajinské povstalecké armády, která zmasakrovala polské civilisty v několika vesnicích
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, ukraińska wikipedia, CC BY-SA 4.0
Józef Turowski, polský vojenský historik a autor první průlomové publikace zabývající se počtem Poláků zmasakrovaných Organizací ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou povstaleckou armádou na Volyni během druhé světové války
Zdroj: Wikimedia Commons, Zakład fotograficzny, volné dílo
Ruští volynští rolníci ve Vladimiru Volynském
Zdroj: Wikimedia Commons, Photostelle der Deutsche Südarmee, volné dílo
Volyňští rolníci v Hubinu u Charkova, rok 1916
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Rodina Haziajů z Piaseczna na Volyni, rok 1916
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Typická velká volyňská rodina, fotografie pravděpodobně někdy z doby před druhou světovou válkou
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Ruské volyňské rolnické ženy
Zdroj: Wikimedia Commons, Photostelle der Deutsche Südarmee - ONB, volné dílo
Zpráva UPA, že Židy již není třeba pronásledovat, protože už jich zbylo málo, a o organizaci polských sebeobranných uskupení
Zdroj: Wikimedia Commons, OUN, CDAGO s1 f.23. f.931 str. 169, volné dílo
Bojové písně Ukrajinské povstalecké armády (UPA) s opakovaným sloganem „Smrt Lachům!“ (Polákům)
Zdroj: Wikimedia Commons, OUN, kopie ze sbírky listin veřejného Ústředního státního archivu, volné dílo
Masakr v Kisielinu byl masakr polských věřících v neděli 11. července 1943, kdy jednotky UPA podporované místními ukrajinskými rolníky obklíčily polský katolický sbor shromážděný na mši v místním kostele
Zdroj: Wikimedia Commons, Gorďuk Oleg, CC BY-SA 4.0
Exhumace obětí masakru ve vesnici Gaje (2013)
Zdroj: Wikimedia Commons, Leon Popek, soukromá sbírka, CC BY-SA 3.0
Masový hrob obětí UPA odkrytý v místě, kde se nacházela škola ve vyhlazené polské vsi Woli Ostrowiecké (2011)
Zdroj: Wikimedia Commons, Leon Popek, soukromá sbírka, CC BY-SA 3.0
Památník obětí genocidy Poláků na Volyni v polském městě Legnica
Zdroj: Wikimedia Commons, Paweł5586, volné dílo
Mala Berezovicja, památník se jmény zabitých Poláků
Zdroj: Wikimedia Commons, Alina i Ireneusz Skrzypczakowie, CC BY 3.0