Děčínský rozhodčí Jaroslav Mareš se k píšťalce dostal před více než 13 lety. Pohybuje se v okresních fotbalových soutěžích. Moc dobře ví, že sudích je jako šafránu, mladí se moc nehrnou. Mareš věří, že se fotbal na Děčínsku zvedá, zvláště ten mládežnický.

Jako aktivní fotbalista prošel Kovostrojem Děčín, zahrál si za VTJ Sereď, kopal také v Březinách, na závěr kariéry si ještě zahrál v Bělé. „V roce 2007 jsem tak nějak končil s aktivním hraním fotbalu. Začal jsem přemýšlet, co dál. Na jednom utkání jsem potkal Jardu Oborníka. Slovo dalo slovo a já dostal nabídku na pískání. Chtěl jsem u fotbalu zůstat, tak jsem jeho nabídku přijal. Protože jsem s pískáním začal poměrně pozdě, mým snem byly maximálně krajské soutěži,“ vzpomíná na svoje začátky 48-letý Mareš, který stále žije v Děčíně a pracuje jako signalista u Správy železnic.

Mareš začínal v soutěžích OFS Děčín, po dvou letech se ale propracoval výš. „Začal jsem pískat zápasy krajského přeboru. Z pracovních a časových důvodů jsem se ale v roce 2018 vrátil zpátky do okresních soutěží,“ připomněl.

Vybrat nejdůležitější zápas ve své kariéře? Pro děčínského rodáka těžká otázka. „Tohle asi nedokážu. Ke každému utkání přistupuji stejně. Ať už šlo o krajský přebor nebo o okresní soutěž,“ podotkl.

Nadávky, pokřiky, vtipné poznámky. Neexistuje zápas, kde by si rozhodčí nevyslechl „kritiku“ od fanoušků. „Co se týká poznámek a nadávek na mou adresu z řad diváků, tak se je snažím nevnímat. S hráči si to vyřeším v rámci pravidel fotbalu. Dodnes si pamatuji jak mě Radek Procházka vyloučil po utkání v Bynovci, kdy jsem proti němu použil nějaké to ostřejší slovo, které pramenilo z frustrace po prohře. Dostal jsem tehdy stopku na čtyři zápasy a mohl jenom zpytovat svědomí. Všem těm křiklounům bych doporučil, aby si v roli rozhodčího pár utkání, vyzkoušeli. Myslím, že pak získají jiný pohled na fotbal a budou k nám rozhodčím trošku tolerantnější,“ má jasno.

Světem sudích zamávala kauza Romana Berbra. „Berbrova kauza? Za mě je moc dobře, že se to řeší. Stav ve fotbale je dnes obrazem celé společnosti. Rozhodčí velmi poškodila, Zejména tím, že všechny dává do jednoho pytle. Dnes se za každou chybou vidí úmysl. Jsme jen lidé, chybujeme. Někdo píská líp, někdo hůř. Někdy se utkání nepovede. Jak chybují hráči, tak chybují i rozhodčí. Tak to prostě je. Rozhodčích je dnes velký nedostatek. Nový zájemci o pískání bohužel téměř nejsou, je to i kvůli zmíněným kauzám. Blíží se doba, kdy rozhodčí budou jezdit na utkání OFS dva, někdy jenom jeden. Asistenty budou muset dodat oddíly,“ zakroutil hlavou.

Amatérský fotbal nebojuje pouze s nedostatkem rozhodčích, citelně chybí i nastupující generace hráčů. Vše může zachránit početná a dobře fungující mládeže. „Myslím si, že úroveň fotbalu na Děčínsku jde pomalu nahoru. Nejde jen o kategorii dospělých, ale především o mládež. Poslední dobou opět přibývá mládežnických týmů a to je dobře. Není to tak dlouho, co to vypadalo, že za pár let nebude fotbal mít kdo hrát. Tímto bych chtěl poděkovat všem fotbalovým nadšencům, kteří se starají o to, aby se mládežnická základna zvedala a náš milovaný fotbal neumřel,“ zdůraznil Mareš.

Covidová pauza byla hodně dlouhá, na konci května se rozjely alespoň přátelské zápasy a turnaje. „Během pandemie koronaviru mi fotbal opravdu moc chyběl.  Ten kontakt s lidmi, pohyb, prostě fotbal. Na druhou stranu jsem si díky nucené fotbalové pauze našel i jiný koníček, začal jsem hrát golf,“ usmál se Mareš, který vzápětí dodal: „Věřím, že další ročník už se snad odehraje bez nějakých omezení. Další nedohrání ročníku by asi mělo velmi negativní následky pro fotbal.“